Bůh stvoří zemi, na ní různé národy a mezi nimy i Švýcary. Přijde Bůh do Švýcarska a ptá se Švýcara: „Líbí se ti země, kterou jsem ti stvořil?”
A Švýcar se svým stále zachmuřeným ksichtem říká: „Nééé!”
Tak se hо Bůh ptá, co by ještě chtěl. Švýcar řekne: „Chtěl bych vysoké a stále zasněžené hory.”
A Bůh mu stvoří Alpy. Pak se ptá: „Teď už se ti tady líbí?”
A Švýcar opět nevrle odpovídá: „Nééé!”
Tak se hо Bůh ptá: „A co bys ještě chtěl?”
Švýcar říká: „Já bych jestě chtěl, aby mezi horama byla nádherná jezera.”
Tak Bůh stvoří v Alpách nádherná jezera s křišťálovou vodou a ptá se: „Tak, teď už se ti tady líbí?”
A Švýcar opět dí: „Nééé!”
Bůh se ptá: „Tak co bys ještě chtěl?”
A Švýcar říká, že by chtěl krásné zelené louky plné krav.
Tak Bůh stvoří krásné zelené louky a na nich se pasou spousty nádherných krav a zeptá se Švýcara: „Už ti to konečně stačí?”
Švýcar odpoví: „No jóó!”
Tak si Bůh, celý vyčerpaný tím tvořením, sedne na louku a říká Švýcarovi: „Jsem nějak unaven, nadoj mi sklenici mléka!”
Tak mu Švýcar nadojí sklenici mléka, Bůh se napije, osvěží se a odchází. Švýcar se za ním rozběhne a křičí: „Moment, počkat!”
Bůh se otočí a zeptá se Švýcara: „Tak co bys ještě chtěl?”
A Švýcar odpoví: „No přeci frank za to mléko!”
0