Dežo leží se ženou v posteli a ta škemrá: „Dežo, povedz mi dačo pekné. Povedz, ty moje zlatko najkrajšie.”
„Ty moje zlatko najkrajšie,” povídá Dežo.
„Ách, a teraz povedz, ty muoj poklad najdražší.”
„Ty muoj poklad najdražší,” na to Dežo.
„A teraz, Dežo, povedz dačo od seba, zo svojej hlavy sám.”
„Spi už, ty piča!”
Přijde paní do obchodu a povídá: „Sedmery kalhotky. No to víte, osobní hygiena. Pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle.”
Přijde druhá paní a říká: „Sedmery kalhotky. To víte, osobní hygiena.”
Pak přijde cikánka: „Čtvery kalhotky, prosím.”
„A co osobní hygiena?” ptá se prodavačka.
„Já vím,” odvětí cikánka. „Jaro, léto, podzim, zima!”
Jde cikán po ulici, na zádech má napsáno: „Nesnáším cikány!”
Zastaví hо nácek a říká: „Hele, víš, co máš na zádech?”
Cikán na to: „Ne, gadžo.”
Nácek si povzdychne: „To je první věc, co mě na vás cikánech sere, neumíte číst.”
Cikán se naštve, vytáhne nůž a začne na nácka řvát.
„To je druhá věc, co mě na vás cikánech sere,” prohlásí s klidem nácek. „Vytahujete nůž tam, kde se bude střílet!”