Deset hodin večer, dětský pokojík. Petr si ještě v posteli čte, ale jeho sestře už se klíží víčka. „Já už půjdu spát...” zívne. „Tak nazdar!”
Deset hodin večer, dětský pokojík. Petr si ještě v posteli čte, ale jeho sestře už se klíží víčka.
„Já už půjdu spát...” zívne.
„Tak nazdar!”