Dva eskymáci brzy ráno vstanou a vyrazí přes zamrzlou pláň na lov mrože. Jdou dvě hodiny, přijdou k zamrzlému moři, vysekají v ledu velkou díru, nachystají návnadu a s připravenými harpunami čekají. Za hodinu mrož vykoukne, oni hо zabijí a vytáhnou z vody. Popadnou hо za ocas a táhnou zpátky. Jde to ztuha, protože je to proti srsti a mrož navíc svými kly drhne o led.
Když takhle jdou tři hodiny a jsou teprve v polovině, potká je bílý vědec, který je v Grónsku na vědecké výpravě. Chvíli je pozoruje a navrhne: „Pánové, proč raději nevezmete toho mrože za kly a netáhnete hо za ně? Vždyť by se vám to táhlo líp!”
Pak pokračuje v chůzi. Eskymáci na sebe kouknou, pokrčí rameny a zkusí to. A skutečně, mrož se jim táhne mnohem líp. Po hodině jeden z nich promluví: „Ty, to je fakt divný. Běloch. Cizinec. Teprve pár měsíců tu je. A takhle skvěle nám poradil - ten mrož se nám fakt táhne líp.”
Ten druhý zavrtí hlavou: „No, já nevím, jestli nám poradil opravdu tak dobře. Podívej, jsme zase zpátky u moře!”
0