Karel a Boženka už jsou rok svoji a prožívají docela běžné manželství.
Boženka jednou přijde domů a doma nikdo. Udělám si z Káji legraci. Napíše dopis:
„Milý Kájo. Nezlob se, ale čekala jsem od manželství víc. Je to pořád stejné, stereotypní, nic se neděje a mě už to nebaví. Odjíždím k mamince a podávám žádost o rozvod. Božka.“
Položí dopis na stolek, aby byl na očích a schová se pod postel. V tom přichází Kája. Přečte si dopis a nahlas uvažuje:
„No co se dá dělat. Všechno zlé je k něčemu dobré.“
Zvedá telefon a volá:
„Ahoj, miláčku, tak ta stará kráva to už asi pochopila a podává žádost o rozvod. Jen jí tu napíšu dopis a za chvíli jsem u tebe.“
Vezme dopis, připíše k němu několik vět a zabouchne za sebou dveře.
Boženka vyleze zpod postele celá ubrečená, přes slzy nevidí a vrhne se na dopis, kde je připsáno:
„Taky jsem si dělal legraci. Šel jsem na pivo, byly ti vidět nohy. Kája“
0