Muž jel autem, které se mu porouchalo blízko kláštera. Zaklepal tedy na vrata. Otevřel mu starý mnich. Muž mu vysvětlil, co se mu stalo a požádal o nocleh. Mnich hо milostivě uvedl do kláštera, hojně hо pohostil a dokonce mu opravil i to auto. Když se muž pokoušel usnout, zaslechl podivný zvuk.
Ráno se mnicha na tento zvuk ptal, ale ten jen řekl:
"To ti nemohu prozradit. Nejsi mnich."
Muž byl sice zklamaný, ale poděkoval a šel svou cestou.
Po několika letech se tomu muži porouchalo auto před tím samým klášterem. Mnichové hо uvítali, pohostili a dokonce opravili auto. V noci uslyšel ten samý podivný zvuk, který už slyšel tenkrát před lety.
Ráno se ptal, co to bylo za zvuk, ale mnichové odpověděli:
"To ti nemůžeme prozradit. Nejsi mnich."
"Dobrá, dobrá. Umírám zvědavostí. Jak se tedy stanu mnichem?"
"Musíš procestovat svět a pak nám říct, kolik je na světě stébel trávy a kolik zrnek písku. Když to zjistíš, staneš se mnichem."
Muž se vydal splnit tento úkol. Vrátil se za čtyřicet pět let a v klášteře oznamoval:
"Procestoval jsem svět a zjistil jsem, na co jste se ptali. Na světe je 145 236 284 232 stébel trávy a 231 281 219 999 129 382 zrnek písku."
Mnichové odpověděli:
"Blahopřejeme. Teď je z tebe mnich. Nyní ti ukážeme cestu k tomu zvuku."
Přivedli hо k dřevěným dveřím a opat řekl:
"Ten zvuk je za těmito dveřmi"
Muž vzal za kliku, ale dveře byly zamčené. Řekl tedy:
"Mohu dostat klíč?"
Mniši mu dali klíč a on odemkl dveře. Za dřevěnými dveřmi však byly ještě jedny - kamenné. Požádal o klíč k těmto kamenným dveřím. Mniši mu jej dali, on je odemkl a našel dveře vyrobené z rubínu. Požádal mnichy o klíč a když mu jej poskytli, našel další dveře ze safíru. Tak to pokračovalo přes smaragdové dveře, stříbrné dveře, topasové dveře a ametystové dveře.
Konečně mniši řekli:
"Tak toto je poslední klíč k posledním dveřím."
Muž si oddechl, odemknul dveře, vzal za kliku a za těmito dveřmi celý ohromený našel příčinu toho divného zvuku. Ale tobě to nemohu říci, protože nejsi mnich.
0