Muž přišel do skladu dřeva na inzerát. Po krátkém vstupním rozhovoru informuje náborový pracovník muže o jisté podmínce.
„Víte, je také nutné, abyste byl schopen rozlišit druh dřeva dle jeho pachu.”
„To není problém, pane,” sebevědomě reaguje zatím ještě nezaměstnaný. „Dřevo, to je můj život, nic neznám lépe než dřevo.”
Náborový pracovník vede pána do skladu, aby si hо vyzkoušel. Zaváže mu šátkem oči.
„Teď Vám budu nosit vzorky dřeva a vy musíte říct, co je to zač. A nesmíte se hо ani dotýkat.”
Přinese první desku. Muž čichá, čichá a po chvilce s jistotou hlásí: „Tak tohle je na 100 % borovice.”
„Dobře, tak a teď něco těžšího.”
Muž přináší druhou desku. Muž čichá, čichá a po chvilce opět s jistotou v hlase odpovídá: „Tak tohle je jasan.”
„Úžasné, velmi dobře.”
Personalista v touze nachytat chlapíka, běží do kanceláře a nakáže své asistentce, aby si svlékla sukni i kalhotky a šla s ním do skladu. Tam jí poručí, aby si lehla před toho dřevního experta.
„Tak teď se prosím trochu ohněte. Před vámi je na zemi poslední, třetí vzorek.”
Muž čichá, čichá, kroutí hlavou.
„To jsem blázen... mohl byste to prkno prosím ještě otočit, abych řádně nasál jeho pach?”
Personalista signalizuje své sekretářce, aby se ještě otočila na břicho. Muž znovu čichá, čichá, a po chvilce s úsměvem na tváři vynáší svůj soud: „Vy jste ale potvůrka, pane. Vy jste mě chtěl napálit. Ale já vím, co to je. To jsou určitě dveře od hajzlu z rybářské lodi!”
0