Vtipy o národech a menšinách

Dva cikáni pokuřují opření o lopatu a jeden si prohlíží rychle se vyprazdňující krabičku: „Na cigára, to napíšou, že Kouření škodí zdraví, ale na lopatu nic!”

47 0

Ve špitále leží vedle sebe na postelích Pick a Langstein. Oba mají v noze ischias, a oba dostávají denně masáže, a ty jsou velmi bolestné. Ale zatímco Pick při masáži přímo řve bolestí, Langstein snáší tu torturu se stoickým klidem. Pick se hо ptá: „Jak to děláš, že to vydržíš bez křiku?”
„Jak? Ty myslíš, že si dávám masírovat tu nemocnou nohu?”

42 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Somálec leží v nemocnici a volá na sestru: „Sestři, tam v rohu je pavouk!”
Sestra odpoví: „Ten je malý, ten vám nic neudělá.”
Za chvíli ale slyší z pokoje: „Ty sviňo, kam mě to táhneš?!”

41 0

Vtipy o národech a cizincích Národy a menšiny

Přijde Erža domů a v kočáru má mrtvé dítě. Dežo se zděsí: „Erža, dyk naše děcko je mrtvé!”
Erža odpoví: „Dyk, Dežo, du mu kupit boty a on je má malé. Nezabil bys hо?”

43 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny

V Detroitu nainstalovali na nádraží inteligentní automat na prodej lístků American Railroad. Přijde John Brown, vhodí čtvrťák a z automatu vypadne lístek: „Jste John Brown, stár 48 let, chcete do Cincinnati a jízdenka Vás bude stát pro první třídu 8 dolarů. Do odjezdu máte ještě 10 minut času.”
John nemůže pochopit, jak ten přístroj zná jeho jméno, věk a kam chce jet. Chytí pod paží vedle stojícího Indiána, hodí do automatu další čtvrťák a vypadne lístek: „Jste bojovník Orlí Péro z kmene Kiowa, stár 37 let. Přejete si jet do Memphisu. Váš vlak jede za 40 minut a jízdenka první třídou Vás bude stát 6 dolarů.”
John je z toho úplně mimo. Půjčí si od Indiána šaty a čelenku, vhodí další čtvrťák a z automatu vypadne lístek: „Jste nevěřící John Brown, stár 48 let. Chtěl jste do Cincinnati, ale zatímco tu děláte tyhle blbiny, váš vlak odjel. Ušetřil jste 8 dolarů za jízdenku první třídou.”

43 0

Vtipy o národech a cizincích Národy a menšiny Vtipy o kovbojích a Indiánech

Starý Žid Kohn v New Yorku telefonuje do Kalifornie, když najednou z ničeho nic je hovor přerušen. Kohn se rozčiluje: „Operátore! Okamžitě mě znovu spojte!”
„Je mi líto, pane, ale budete muset hovor uskutečnit znovu.”
„Co to po mně chcete? Koukejte mě znovu spojit!”
„Je mi líto, pane, budete muset znovu zavolat.”
„Operátore? Víte co? Vezměte telefon a strčte si hо do prdele!” A Kohn práskne sluchátkem.
O dva dny později někdo zvoní, Kohn otevře a venku stojí dva urostlí montéři a jeden z nich říká: „Jdeme vám vymontovat telefon.”
„Proč?”
„Protože jste slovně napadl operátora č. 28, což je porušení smluvních podmínek naší společnosti. Ale kdybyste chtěl zavolat a omluvit se, ještě vám telefon na chvíli necháme.”
Kohn vezme telefon, vytočí číslo na operátora a povídá: „Dejte mi operátora 28. Haló, to je operátor 28? Pamatujete se na mne? Před dvěma dny jsem vám řekl, abyste si vzal telefon a strčil si hо, víte kam?”
Khon se významně odmlčí. „No, tak se připravte. Už vám hо nesou!”

44 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Předseda pokyne cikánovi, který se chce stát komunistou: „Tak povídej, Dežo, proč chceš vstoupit do strany?”
Cikán říká: „Můj táta byl taky komunista.”
„No, a jaké další zásluhy máš?”
„I můj děda byl komunista.”
„No, a co dál?”
„I můj praděda byl komunista.”
„Nekecej, Dežo,” zlobí se předseda. „Tenkrát ještě žádná strana nebyla.”
Cikán odpoví: „Jo, to máte pravdu, ale také se už kradlo!”

44 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny

Potkají se dva Romové a jeden se ptá druhého: „Kam jdeš?”
„Do Tesca, koupit si svetr.”
„Tak jestli tě nechytí, kup mi taky jeden.”

45 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny

„Dežo, kde jsi byl včera večer?”
„Já hо nezabíl, pán policájt!”

47 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny

Kohn jde po ulici a pláče.
„Co se jim stalo?” osloví hо Roubíček.
„Ale, moje Sára je děvka.”
„A podle čeho tak souděj?”
„No, byl jsem na pár dní služebně v Brně, jednání proběhla dobře, tak jsem se vrátil o den dříve. Doma najdu Sáru v posteli s tím mladým příručím od Jajtelse. A to jsem prosím poslal předem telegram, že přijedu dřív.”
„Nejsou smutnej, to ještě hned Sára nemusí bejt děvka. To mohl bejt jenom bordel na poště!”

45 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Přijde cikán do drogerie a povídá: „Tož, to já bych chtěl ten sprej, co je po mňa pojmenován.”
„A kdo jste?” zaraženě se táže prodavačka.
„Tož, přeci Dežo Dorant!”

44 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny

Indiánský chlapec se ptá šamana místního kmene: „Podle čeho určuješ pro všechny děti jména?”
„To máš tak: Když se dítě narodí, donesou mi hо, já hо zvednu na pažích, rozhlédnu se prérií a když vidím třeba v dálce utíkat lišku, tak se dítě bude jmenovat Běžící Liška. Nebo když zrovna sněží, tak to děvče dostane jméno Tiše Padá Sníh. A proč tě to vlastně tak zajímá, Tadyserepse?”

42 0

Vtipy o národech a cizincích Národy a menšiny Vtipy o kovbojích a Indiánech

Cikán se dožaduje u soudu: „Můj domácí mi musí vrátit část činže, protože jsem po dvou letech bydlení zjistil, že nemám v bytě koupelnu!”

46 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny Vtipy o soudnictví

„Dežo,” táže se Aranka manžela, „umyjeme děcka, nebo si uděláme nové?”

49 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny Rodinné vtipy

Chlubí se Američan Rusovi: „My máme tolik stíhaček, že bychom zbombardovali celé Rusko!”
Rus na to: „My máme tolik tanků, že bychom srolovali celou Ameriku!”
Do rozhovoru se vloží frajer z Čech: „My máme tolik cikánů, že by vám to stejně všecko ukradli!”

37 0

Vtipy o národech a cizincích Národy a menšiny Vtipy o Rusech Vtipy o Romech Vtipy o Američanech

Děti dostanou za domácí úkol napsat slohovou práci na téma: MOJE RODINA. Když práce odevzdávají, věnuje učitelka sladký úsměv a pochvalu přičmoudlému Lacovi. Ten totiž oproti ostatním odevzdává pěkný svazek popsaných listů.
Druhý den ovšem vchází učitelka do třídy zjevně rozladěná: „Já nemám čas na hlouposti! Mohl by někdo Lacovi po vyučování vysvětlit, jaký je rozdíl mezi slohovou prací a seznamem rodinných příslušníků?”

46 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny Vtipy o škole Rodinné vtipy

„Šli jsme se ženou pro šminky,” vypráví kamarádům Dežo, „ale nakonec jsme se na to vykašlali.”
„Copak, dokázals jí to vymluvit?”
„Ne, cestou nás oba zmalovali skíni!”

38 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny

Přijde cikán do hospody, všichni koukají na fotbal. Cikán se zeptá hostinského: „Jak hrajou naši?”
Hostinský se na něj podívá a říká: „Vaši vůbec nehrajou!”

44 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny Vtipy o fotbale

Přijde cikán do elektra a povídá prodavačovi: „Chtěl bych támhleten CD přehrávač,” a ukazuje na ohřívač. Ale prodavač na sobě nedá nic znát a prodá mu hо.
Cikán přijde domů a říká rodině, že budou poslouchat cédéčka. Vloží CD a najednou se z cédéčka začne kouřit, line se z toho šílený smrad a cikánka povídá cikánovi: „Ty debile, vždyť jsi přines vypalovačku!”

47 0

Vtipy o Romech Národy a menšiny

Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába. Roubíček povídá Kohnovi: „Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun.”
Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku. Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: „Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?”
„Nu, pročpak ne,” odpověděl Kohn.
Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál... Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: „Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?”

39 0

Židovské vtipy Národy a menšiny