Vtipy o národech a menšinách

Elegantně oblečený muž ze Stockholmu si přijede na venkov trochu zalovit.
Zamíří a střelí kachnu. Pták ovšem dopadne na dvůr sedlákovi,a ten prohlásí že patří jemu.
To tedy ne, to je moje kachna, trvá lufťák na svém.
Žádný z nich nechce ustoupit,sedlák tedy navrhne,že by svůj spor mohli vyřešit postaru: Strejcovským kopem.
Čím??
Já vás kopnu do rozkroku,pak vy uděláte to samé mně.
Kachnu dostane ten,kdo bude míň řvát.
Elegán s návrhem souhlasí. Sedlák se tedy napřáhne a vší silou hо kopne do přirození.
Muž se zhroutí na zem a dvacet minut leží bez hnutí.
Nakonec se mu podaří vstát,zalapá po dechu a prohlásíobře,teď jsem na řadě já.
Ba ne, povídá sedlák a klidně se otočí k odchodu.
Tady je ta kachna.

26 0

Národy a menšiny

Potkají se dva kamarádi. Jeden bílý, druhý černý. Bílý se ptá toho černého: „Kde jsi byl teď večer?“ Ten černý odpovídá: „Ale, na filmu Cikáni jdou do nebe.“
„Tak to je asi omyl, nebylo to - Cikáni jdou do práce?“ Černý odpoví: „Co blbneš, na scifi nechodím!“

26 0

Národy a menšiny Vtipy o Romech

Kradou dvě romky na poli mrkev a jedna vytáhne 15cm dlouhou mrkev a říká "Tak takového hо má můj Dežo." A druhá se ptá "Tak dlouhého?" a ona "Ne, tak špinavého."

26 0

Národy a menšiny

Američan, Čech a Rus se dostanou do kšeftů s drogami někde v Asii a mají jít na popravu.
První jde Američan a může si vybrat, jestli chce provaz, kulku, nebo elektrické křeslo. On sáhne po tradici své země a chce elektrické křeslo. Posadí hо na něj, přivážou, cvak, a ono nic. Protože mají děravé zákony, musí hо pustit, když hо jednou popravili.
Když vyjde na chodbu, zašeptá Čechovi, který je na řadě, že nejde proud.
Čech, když mu dávají vybrat, zapřemýšlí a dojde mu, že má chtít křeslo. Posadí hо, zase nic a tak hо musí pustit.
V Čechovi, když vychází, zvítězí slovanské bratrství a Rusovi také pošeptá, že nejde proud.
Rus vejde dovnitř, a když se hо ptají, co si vybere, odpoví: ,,Když nejde proud, tak mě třeba zastřelte."

26 0

Národy a menšiny Vtipy o Rusech Vtipy o Američanech Vtipy o soudnictví

Čeština je prostě dokonalá
Po
Padesátce
Počínají
Pánové,
Podobní
Pohasínajícím
Plamenům,
Pociťovat
První
Příznaky
Počínající
Pohromy.
Především
Prudce
Poklesne
Pohlavní
Pud.
Protože
Pánové
Přestanou
Postačovat
Perversním
Požadavkům
Poživačných
Paniček,
Počnou
Pokukovat
Po
Patnáctkách.
Puberťačce
Postačí
Patřičné
Pohoštění,
Případně
Pán
Poplácá
Prevíta
Po
Prdýlce.
Políbí-li
Pak
Přitažlivá
Panenka
Plešatce
Před
Přihlížejícími
Páprdy,
Polichocený
Prďola
Podstrčí
Poupěti
Pětistovku
Pro
Pořízení
Parády.
Praktické
Pro
Patnáctku,
Postačující
Pro
Páprdu.
Posléze
Pánové
Pozbývají
Peněz,
Prohlížejí
Pouze
Pornografické
Plátky
Pro
Připamatování
Podoby,
Případně
Polohy
Přirození
Protějšího
Pohlaví.
Po
Pozbytí
Pohlavního
Pudu
Preferují
Pánové
Především
Pivo.
Posedávají
Po
Putykách,
Pěstují
Pivní
Panděro,
Probírají
Politiku.
Polehávají
Po
Pohovkách,
Pokuřují.
Příbytkem
Proniká
Puch
Připomínající
Pálené
Paznehty.
Pánové
Pořád
Pošilhávají
Po
Plotně.
Permanentně
Předrážděné
Paničky
Připravují
Pamlsky
Pro
Přecpaná
Panděra
Povalečů.
Pak
Padesátníci
Počínají
Pozorovat
Patologické
Proměny.
Po
Přečtení
Příruček
Pátrají
Po
Příznacích
Pepky,
Případně
Přestávají
Pít.
Podvečer
Pupkáči
Pobíhají
Po
Parcích,
Podobní
Předpotopním
Příšerám.
Poděšení
Představou
Prokouřených
Plic,
Přestávají
Pokuřovat.
Příliš
Pozdě.
Potíží
Postupně
Přibývá.
Potíže
Působí
Pajšl,
Páteř,
Paradentosa,
Prostata.
Pánové
Prostudují
Pravidla
Preventivní
Péče.
Polykají
Prášky,
Panikaří.
Při
Pověstech
Provázejících
Pohřby
Přátel,
Postupně
Pitomí.
Poslyš,
Příteli
Padesátníku!
Proč
Pohekávat
Pod
Peřinou,
Proč
Plakat
Pro
Pubertální
Pošetilosti?
Potlač
Přízračné
Představy,
Překonej
Pocity
Příkoří
Páchaného
Přírodou.
Připij
Pivem,
Pokuř
Portoriko,
Pohlaď
Prdýlku,
Potom
Pozři
Pochutiny,
Poser
Postel,
Poblij
Pisoár
....................... A
Žij dál !!
A zkuste něco podobného zkomponovat v angličtině!!!

26 0

Národy a menšiny Vtipy o Pivu

Rusové vymysleli stroj na škrabání brambor a oznámili to Američanům. Ti vyslali komisi, aby to vyzkoušela. Američan hodí do stroje jeden brambor, ve stroji to zachrastí a vyleze oloupaný. Amík se ptá výrobců: „A kolik brambor to oloupe?”
Rusové pokrčí rameny a řeknou, že se to nejdřív musí vyzkoušet. Tak tam nasypou kýbl, ve stroji to zachrastí a vypadne kýbl oloupaných brambor. Amíci si řeknou: „To není možné, to chce něco většího!” a nasypou do stroje celý vagon.
Ze stroje vyleze Ivan v zástěře a se škrabkou a zoufale zvolá: „Nimagu, Vasju zasypalo!”

26 0

Vtipy o národech a cizincích Národy a menšiny Vtipy o Američanech

Přijede Děda Mráz do Somálska a na zádech má velký pytel cukroví. Seběhnou se kolem něj děti a volají: „Dědo Mrázi, dej nám cukroví.”
A děda Mráz jim odpoví: „Ne ne ne, to je jen pro děti, které dobře papají!”

26 0

Vtipy o národech a cizincích Národy a menšiny

Jeden maharádža má velikou zahradu s různým ovocem. Tři zloději se dohodli, že si zajdou natrhat, ale byli chyceni stráží a předvedeni před maharádžu, který jim určil trest. Každému bude nacpáno do zadku ovoce, jaké si utrhl. Cpou tedy prvému do zadku jablko a on řve bolestí. Druhému rvou do zadku grep a ten křičí ještě víc. Třetí se tomu směje. Maharádža se ptá, proč se směje.
On mu odpoví: „To jsem zvědav, jak mi tam narvete melouna.”

26 0

Vtipy o národech a cizincích Národy a menšiny

Co je to: Je to černé a žere to hranolky?
Polovina USA.

27 0

Národy a menšiny

Je Čech, Rus a Slovák na ostrově lidožravých obrů. Obři je chytí a povídají: „Běžte do lesa a vemte si nějaké ovoce a my vám to budem strkat do zadku. Když nebudete řvát, tak vás pustíme.”
Vrátí se Slovák s mandarinkou a ukrutně řve, tak hо sní. Potom přijde Čech s pomerančem a pořád se směje. Tak se hо zeptají proč - vždyť to musí bolet...
A Čech povídá: „Já jsem viděl Rusa, jak si bere meloun.”

27 0

Národy a menšiny Vtipy o Rusech

Číňani ukradli Rusům tajné plány na MIG 29. Když podle nich postavili prototyp, vyšla jim parní lokomotiva. Při detailní kontrole plánu si všimnou poznámky pod výkresem: „Jemně dopracovat pilníkem!”

27 0

Národy a menšiny Vtipy o Číňanech

Na co mají Somálci bramboru?
Na celý život.

27 0

Národy a menšiny

Skot cestuje s papouškem. Na celnici na něj celník: „Clo se neplatí pouze za vycpaná zvířata.”
Skot se zamyslí a papoušek na něj: „Nedělej blbosti a zaplať.”

27 0

Národy a menšiny Vtipy o papoušcích

Angličan byl ve skotském Aberdeenu na návštěvě. Když spěchal zpátky na nádraží na vlak, tak zjistil, že se mu zastavily hodinky. Vešel zrychleným krokem do nejbližšího hotelu do vestibulu, kde visely velké hodiny na stěně a začal si podle nich seřizovat své hodinky. Uviděl to ředitel hotelu, přišel k němu a káravým hlasem pronesl: „Dovoluji si vás, pane, důrazně upozornit, že hodiny na té stěně jsou jen pro naše hotelové hosty.”

27 0

Národy a menšiny Vtipy o Angličanech Vtipy o hotelech

Zeptali se Blumenfelda: „Oženil se vám prý syn. Udělal to z lásky, nebo kvůli penězům?”
Blumenfeld: „Z lásky k penězům.”

27 0

Národy a menšiny

Zlobí se cikán na přítelkyni potom, co hо představila svým rodičům: „Říkal jsem, že pracuju pro komunální služby, ne pro komunisty!”

27 0

Národy a menšiny Vtipy o Romech Vtipy o rodičích

Zámožný Skot si v prodejně nábytku vybírá stůl a prodavač mu ochotně ukazuje: „Tady máme jeden se čtyřma nohama za deset tisíc, támhle s osmi za šestnáct tisíc...”
Skotský boháč se chvíli rozhlíží a nakonec se otáže: „A nemáte tady nějaký bez nohou?”

27 0

Národy a menšiny

Stěžuje si starý kočovný indián mladému: „Celý život, den co den putuji za sluncem, ale vždycky večer, když už hо skoro mám, tak se mi schová!”

27 0

Národy a menšiny Vtipy o kovbojích a Indiánech

Indiánský obřad. Inču-Čuňák si všimne, že se Old Šutrhand s Čo-Či někam vypařili a jde je hledat. V lesíku nedaleko tábora vedle něj náhle zašustí křoví.
„Ty prasáku, co to tam děláš?!” rozkřikne se pořádně rudý náčelník.
Ozve se Old Šutrhandův hlas: „Hledám toaleťák.”

27 0

Národy a menšiny Vtipy o kovbojích a Indiánech Vtipy o Šéfech

Co to znamená, když Somálec dostane obálku a v ní jsou tři zrnka rýže?
Povolávací rozkaz a jídlo na tři dny.

27 0

Národy a menšiny Vtipy o Jídle