Skip to main content
Cestovatel se vrátí z cest po neobydlených končinách panenské přírody, ale je nějaký skleslý.
„Co se stalo?” zajímá se žena, která nejlíp pozná, že tomu jejímu něco leží na srdci.
„Ale, nebudeš tomu snad ani věřit, jakou já mám smůlu,” smutní dobrodruh. „Po celou dobu, co jsem se toulal v přírodě, jsem si všechny zážitky zapisoval do svého deníku. A cestou zpátky se mi někde ztratil!”
„Tak se netrap,” utěšuje smutného cestovatele manželka. „Třeba hо ještě někde objevíš. Zkus třeba zajít na náměstí do trafiky, tam mají deníků plný pult.”
Kšiltovka:
Den po svatbě manžel povídá manželce:
"Miláčku, musíme si určit nějaká pravidla, aby mezi námi nevznikaly krizové situace a měli jsme se stále rádi."
"Povídej, drahý."
"Miláčku, přijdu-li a budu mít kšilt čepice dopředu, je všechno v pořádku, miluji tě, v posteli všechno bude, prostě jsem O. K. Ovšem budu-li mít kšilt dozadu, nemluv na mě, v posteli nic nebude, prostě mě až do rána ignoruj. Rozumíš?"
"Ano, drahý a teď jenom já doplním pár věcí za sebe. Budu-li stát s rukama založenýma na prsou, je všechno v pořádku, teplou večeři dostaneš, v posteli všechno bude, prostě tě miluju. Ale budu-li stát s rukama v bok, tak je mi úplně u prdele, na který straně máš kšilt!" ,,R"
Před svatbou přijde ženich za knězem, otevře peněženku a říká: „Otče, podívejte se, něco od vás potřebuji. Tady je tisíc korun a byl byste tak laskav a ve své řeči vynechal ten nemoderní slib věčné lásky a věrnosti?”
„Ale, synu, proč ne.”
Kněz se podívá na peníze, sbalí je a hotovo. Začne obřad a dojde k místu, kdy si nevěsta a ženich mají vyměnit sliby. Duchovní se zhluboka podívá ženichovi do očí a praví: „Ptám se vás, ženichu, slibujete poslouchat svou ženu na slovo, plnit její každá, i nejtajnější přání, servírovat jí snídani až do postele, plazit se před ní po kolenou a nyní ji slavnostně políbit nohu?”
Ženich čumí jak vrata, ale co mu zbývá, plný kostel lidí, tak poklekne, políbí ženě nohu a slavnostně přísahá. Po obřadu letí za knězem, teď už jako manžel a zlobí se: „Prosím vás, můžete mně vysvětlit, co to mělo znamenat?! To vás moje nabídka tak urazila? To jste mě musel před tolika lidmi zesměšnit?!”
„Ale ne, prosím vás,” odvětí kněz, „mě vaše nabídka vůbec neurazila.”
„Ne? Tak proč jste mi to, pro Pána Boha, udělal?”
„No, proč? Protože mi vaše manželka udělala lepší nabídku!”