Poklidného vlahého rána vytrhne z poklidného podřimování poklidného rybáře nekompromisně nepoklidný mobilní telefon a v něm ještě méně poklidný hlas zanedbané ženy: „Sakra, zbudím se a ty nikde....

Poklidného vlahého rána vytrhne z poklidného podřimování poklidného rybáře nekompromisně nepoklidný mobilní telefon a v něm ještě méně poklidný hlas zanedbané ženy: „Sakra, zbudím se a ty nikde. Kde, proboha, jseš?”
„Sedím na rybách,” rezignovaně odvětí muž s prutem.
„No, hm, dobře... Ale neseď na nich moc dlouho, ať se ti nezapaří.”

30

0