Късно през нощта Червената шапчица се разхождала из гората и хоп - пред нея излязъл Вълкът и я пита: - Червена Шапчице Чего мне бояться Idzie sobie Czerwony Kapturek przez las Eina Raudonkepuraitė mišku А от какво да се страхувам? – помисли Червената шапчица: – Гората я познавам А што да се плашам? – си помисли Црвенкапа: – Шумата ја знам What should I be afraid of? – thought Little Red Riding Hood: – I know the forest ¿De qué debería tener miedo? – pensó Caperucita Roja: – El bosque lo conozco А чего мне бояться? – подумала Красная Шапочка: – Лес я знаю Wovor sollte ich Angst haben? – dachte Rotkäppchen: – Den Wald kenne ich De quoi devrais-je avoir peur ? – pensa le Petit Chaperon rouge : – La forêt je la connais Τι να φοβηθώ; – σκέφτηκε η Κοκκινοσκουφίτσα: – Το δάσος το ξέρω Di cosa dovrei avere paura? – pensò Cappuccetto Rosso: – Il bosco lo conosco Neden korkayım ki? – diye düşündü Kırmızı Başlıklı Kız: – Ormanı biliyorum Чого мені боятися? – подумала Червона Шапочка: – Ліс я знаю De ce să mă tem? – gândi Scufița Roșie: – Pădurea o cunosc Czego mam się bać? – pomyślała Czerwony Kapturek: – Las znam Vad ska jag vara rädd för? – tänkte Rödluvan: – Skogen känner jag Waar zou ik ваng voor moeten zijn? – dacht Roodkapje: – Het bos ken ik Hvad skulle jeg være bange for? – tænkte Rødhætte: – Skoven kender jeg Hva skulle jeg være redd for? – tenkte Rødhette: – Skogen kjenner jeg Mitä minun pitäisi pelätä? – mietti Punahilkka: – Metsän tunnen Mitől félnék? – gondolta Piroska: – Az erdőt ismerem De ce să mă tem? – își zise Scufița Roșie: – Pădurea o știu Čeho bych se měla bát? – pomyslela si Červená karkulka: – Les znám Ko man bijoti? – pagalvojo Raudonkepuraitė: – Mišką pažįstu No kā man baidīties? – padomāja Sarkanā Cepurīte: – Mežu pazīstu Čega da se bojim? – pomisli Crvenkapica: – Šumu znam