Skip to main content
Synek velitele koncentračního tábora si nechá na nádvoří u studny seřadit několik vězňů. Nakloní se nаd studnu, chvíli do ní zírá a pak zavolá jednoho vězně: „Postav se na kraj studny, předkloň se a natáhni levou ruku.”
Vězeň to udělá, klučina hо strčí a vězeň spadne do studny. Klučina se znovu nakloní nаd studnu, chvíli do ní zírá a pak zavolá dalšího vězně: „Postav se na kraj studny, pokrč se v kolenou a odtáhni pravou ruku od těla.”
Vězeň to udělá, klučina hо strčí a vězeň spadne do studny. Klučina se znovu nakloní nаd studnu, chvíli do ní zírá a pak zavolá dalšího vězně: „Postav se na kraj studny, stůj vzpřímeně a zvedni obě ruce.”
Vězeň to udělá, klučina hо strčí a vězeň spadne do studny. Takhle to dělá asi půl hodiny, než se otevře okno správní budovy. Z okna se vykloní jeho matka a volá: „Osvalde, nech už těch Tetris a pojď na oběd!”
Malý, pětiletý chlapeček se ptá maminky: „Mami, mami, co dostanu letos na Vánoce?”
„No, to máš tak,” odvětí matka, „zlobil jsi a nedostaneš vůbec nic. Leda že bys napsal Ježíškovi, že budeš celý příští rok hodný.”
Chlapeček se zavře do pokoje a začne psát: „Milý Ježíšku, slibuji ti, že budu celý příští rok hodný...”
Chvíli na to kouká, pak to roztrhá a začne znovu: „Milý Ježíšku, slibuji ti, že budu celý příští měsíc hodný...”
Zase to roztrhá a takhle pokračuje ke dni, půldni, hodině, až nakonec rezignuje.
V neděli jde s maminkou do kostela a tam ukradne sošku Panny Marie. Přijde domů, položí před sebe sošku a začne psát: „Ježíši, jestli chceš ještě někdy vidět svou matku...”