Nejnovější vtipy

Ptá se učitel dětí ve škole, jestli znají nějaké dráždidlo. Mařenka se přihlásí a povídá: „Cibule.”
„Správně, Mařenko.”
Přihlásí se Toníček: „Pepř.”
„Správně, Toníčku.”
Pak se přihlásí Pepíček, starý sprosťák, a povídá: „Píča.”
A učitel na to: „Pepíčku, to už je moc, píšu ti poznámku a zítra ji přineseš podepsanou.”
Druhý den sedí Pepíček v úplně poslední lavici. Učitel si pomyslí, že je to kvůli poznámce, že ji asi nemá podepsanou. Podívá se do žákovské, ale poznámka je podepsaná, a tak se ptá: „Pepíčku, poznámku máš podepsanou, tak proč sedíš tak vzadu?”
A Pepíček na to: „Víte, pane učiteli, náš táta říkal, že jestli si myslíte, že to není dráždidlo, tak jste asi teplouš a radši dál od vás.”
Vtipy o škole
Přijde cikán k doktorovi a povídá: „Pane doktor, já už jsem úplně zoufalej. Mám jedenáct dětí, platím samý alimenty - uřízněte mi hо!”
„Ale Dežo, to přece nemá cenu,” namítne lékař. „Já ti hо teď uříznu a ty za měsíc přijdeš, že hо chceš zase zpátky.”
„Ale ne, pane doktore, nepřijdu, slibuju!”
Doktor tedy provede příslušnou operaci. Neuplyne ani měsíc a cikán je zase v ordinaci: „Měl jste pravdu, pane doktor, nedá se to vydržet. Přišijte mi hо zpátky!”
„No jo, Dežo,” svraští muž v bílém obličej, „ale já už toho tvého nemám. Mám tu teď jen jednoho z opice. Chceš hо?”
Cikán souhlasí, a tak mu to doktor přišije. Po delší době potká doktor Deža na ulici a ten se k němu žene s úsměvem na tváři. Doktor se zastaví a vyzvídá: „Tak co, dlouho jsi u mě nebyl, pomohlo to?”
„Teda, pane doktor,” rozplývá se Dežo, „je to úplně perfektní. Mám po problémech! Jakmile se něco narodí, okamžitě se to sebere a utíká to do lesa!”
Vtipy o Romech
Za totality přijel turista do městečka, kde byl jen jeden hotel, a ptá se recepčního, jestli ještě mají volná místa.
„Bohužel,” omlouvá se recepční, „už je tu jen jedno lůžko, kdyby vám nevadilo být na pokoji se dvěma dalšími pány.”
Turista to vzal, přijde na pokoj, seznámí se se spolunocležníky a ulehnou. Ti dva se vybavují o všem možném včetně politiky a mají celkem protistátní názory. Turista se je snaží zarazit: „Prosím vás, nechte toho, co když nás odposlouchávají?”
Ale oni se jen zasmáli a pokračují v hovoru. Tak se chlápek sebral, vyšel na chodbu, strčil recepčnímu do ruky dvacku a říká mu: „Prosím vás, přineste nám přesně v devět tři čaje.”
Vrátil se na pokoj a ti dva pořád vedli protistátní řeči. Juknul na hodinky a povídá: „Tak vy mi nevěříte?”
Pak se nahnul ke květináči v rohu a říká: „Soudruhu majore, prosím, pošlete nám tři čaje.”
Dvě minuty nato se objeví služba s podnosem se třemi šálky čaje. Ti dva vyvalí oči, ztichnou a jdou spát. Druhý den odpoledne se turista vrací z města, vejde na pokoj a tam nikdo. Tak se ptá pokojské, kde že jsou ti dva chlápci, co tam včera byli ubytovaní.
„Sebrali je, že vedli protistátní řeči,” oznamuje pokojská.
V turistovi je malá dušička: „A myslíte, že mě taky seberou? Byl jsem celý večer s nimi.”
Pokojská říká: „Taky by vás sebrali, ale soudruhu majorovi se ten váš vtip hrozně líbil!”
Vtipy o komunismu a totalitě Totalita a režimy Vtipy o hotelech
Čech je na dovolené v cizině, jde kolem bazénku a najednou mu do ucha šeptne dobrá víla: „Vyslov přání a tento bazén bude plný toho, co jsi řekl.”
Čech nelení a vykřikne: „Pivo!” A bazén je po okraj plný výborné dvanáctky. Čech tam skočí a je na vrcholu blaha.
U dalšího bazénku jde Slovák. I on slyší ten hlas a vykřikne: „Borovička!” Pak už skočí do bazénku plného skvělé borovičky.
U dalšího bazénku Francouz vykřikl: „Víno!” A rubínový nápoj naplnil bazén.
O kus dál Angličan vykřikl: „Whisky!”
A u posledního bazénu to slyšel Němec, řekl si, že do bazénku skočí stylově, rozběhl se, chtěl vyskočit, ale uklouzl a poslední, co bylo slyšet, než přeletěl přes okraj bazénu, byl zoufalý výkřik: „Sсhеissе!”
Vtipy o národech a cizincích Vtipy o Angličanech Vtipy o Pivu Vtipy o Němcích
Jednou cikán chytal ryby. Už měl dost, začal balit věci, když v tom něco zabralo. Vytáhl to z vody a kouká - zlatá rybka. Nerozpakoval se, odstranil háček a hodil ji do vody. Potom se obrátil, že půjde domů. Náhle se za ním ozve: „Haló, dobrý člověče! Splním ti tři přání za to, žes mi zachránil život.”
Cikán ale jen mávl rukou a řekl, že je v životě zcela spokojený a má všeho dostatek. Nicméně rybka stále naléhala, ať si něco přeje.
„No tak dobre, keď inak nedáš,” povídá nakonec optimista. „Chcel by som pekný dom, peknú ženu a pekné auto.”
„Dobrá tedy,” odpoví rybka, „vše bude, jak sis přál.”
V půli cesty se ale cikán zastavil a řekl si: „Vždyť já tej rybke ani nepoďakoval!”
Vrátil se tedy a vše napravil. Rybka se dlouho divila, že se jí to ještě nestalo, aby se někdo vrátil a poděkoval. Byla tak nadšená, že cikánovi nabídla ještě jedno přání. Cikán ale nechtěl, že je už šťastný člověk a že chce žít takto až do smrti, přivydělávajíc si poctivou prací. Rybka však byla neoblomná, ať prý si přeje jakoukoliv blbost.
„Keď inak nedáš, rybka, tak mi hо vykuř.”
Rybka se jala vykonávat přání a najednou jí začaly růst vlasy, ruce, nohy, obličej...
„A zrazu pozerám, predo mnou klačí osemročné dievčatko. Naozaj, pan súdca, naozaj si to nevymyšlám!”
Vtipy o Romech Vtipy o autech a řidičích
Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába. Roubíček povídá Kohnovi: „Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun.”
Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku. Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: „Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?”
„Nu, pročpak ne,” odpověděl Kohn.
Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál... Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: „Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?”
Židovské vtipy Národy a menšiny
Jde chlap po lese a zabloudí. Už se tam potácí tři dny, je hladový, promrzlý, vyčerpaný. Najednou, kde se vzala, tu se vzala - chaloupka. Chlap nakoukne do okénka a vidí rodinku, otce, matku a dceru u stolu. Jak je hladový, tak zaťuká na dveře. Nic. Je opravdu moc vyčerpaný, takže zkusí kliku. Vejde dál a ptá se, zda by nemohl dostat něco k jídlu. Nic. Tak zkusí ochutnat. Rodinka mlčí, ani se nehne. Sní všechny tři talíře polévky, rodinka i nadále nic. Sní i vepřo knedlo zelo, co tam mají, oni nic. Lehne si na gauč a jak je tak příjemně zaplněný, všimne si dcery a říká si: „Hm, není špatná.”
A protože se nebrání, tak si ji na chvíli půjčí. Rodinka stále jako zařezaná. Po chvíli se podívá na matku. No, trochu starší ročník, ale pořád to jde. Půjčí si na chvíli i matku. Rodinka naprosto neuvěřitelně stále vůbec nic nepodniká, ani se nehne. Za chvíli se podívá na otce. Teď už přemýšlí o hodně déle, ale nakonec vstane, že si půjčí i jeho. Načež otec prohlásí: „Tak to ne, buzeranta dělat nebudu!”
A matka na to: „Prohráls, jdeš vysypat koš!”
Vtipy ze života Rodinné vtipy
Židovské vtipy Národy a menšiny
Vtipy o cestování a turistech Vtipy o autech a řidičích Vtipy o policistech
Saddám Husajn sedí v kanceláři a přemýšlí, koho má napadnout, když mu zazvoní telefon: „To je pan Husajn? Tady je Раddy z hrabství Cavan v Irsku. Chci vám sdělit, že vám vyhlašujeme válku.”
„To je důležitá věc, Раddy,” povídá Saddám. „Kolik mužů má vaše armáda?”
„Počkejte - já, bratranec Sean, sоusеd Gerry a naše parta z hospody. To je osm lidí.”
Saddám si povzdechne: „Раddy, musím ti oznámit, že na můj rozkaz čeká milion mužů ve zbrani.”
„Tak počkejte, zavolám vám znovu.”
Příštího dne Раddy opravdu volá: „Dobře, pane Husajne, ta válka platí. Museli jsme si sehnat nějakou výzbroj.”
„A jakou výzbroj máte, Раddy?”
„Dva kombajny, buldozer a traktor z Murphyho farmy.”
Saddám si zase povzdechne: „Musím ti sdělit, Раddy, že mám 16 tisíc tanků, 14 tisíc obrněných transportérů a ve zbrani mám teď půldruhého milionu vojáků.”
„Opravdu? Tak já vám zase zavolám.”
Jak jinak - příští den volá Раddy zase: „Pane Husajne, tak ta válka platí pořád. Pořídili jsme si letectvo! Do Tedova ultralehkého letadla jsme namontovali pár pušek a přidá se k nám ještě bridžový kroužek.”
Saddám minutu mlčí a potom se ze sluchátka ozve: „Раddy, já mám 1000 bombardérů, 500 útočných Migů 19 a od našeho posledního rozhovoru se armáda rozrostla na dva miliony mužů.”
Dalšího dne Раddy volá znovu: „Dobře, pane Husajne, tu válku musíme bohužel odvolat.”
„Škoda,” řekne Saddám zklamaně. „Kam se poděla vaše odvaha?”
„No, probrali jsme to a došli k závěru, že dva miliony zajatců nejsme schopni uživit!”
Vtipy o válce a vojácích Vtipy o Sousedích
Vtipy o sexu a milování Vtipy o Sousedích