Židovské anekdoty a vtipy o Židech

Potká Kohn Roubíčka na Miami a ten mu povídá: „Kohn, kde se tady berou?”
„Ale, já jsem tady na svatební cestě.”
„A kde mají Sáru?”
„Neblázněj, Roubíček, někdo přece musí zůstat v krámě a prodávat!”

39 0

Na policii přišlo udání, že katolický kněz, protestantský pastor a rabín hráli ferbla. Při výslechu farář zapíral houževnatě a odvolával se svědectvím všech svatých. Pastor přísahal při Spasiteli, že ani ferbla hrát neumí. Konečně došlo i na rabína.
„Tak co?” ptá se policejní komisař. „Hrál jste ferbla?”
Rabín pokrčí rameny: „Jak jsem mohl sám hrát ferbla?”

37 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Kupé rychlíku jedoucího z Prahy do Brna, zcela sám sedí starší vousatý pán. Vlak zastavil v Kolíně a když se znovu dával do pohybu, otevřeli se dveře a do kupé vpadla asi tříletá holčina, plácla sebou a řvala. Za ní tam vletěl asi pětiletý kluk, který rovněž řval a byl pohlavkován starým Židem, jenž nadávaje usedl na sedadlo.
Starý pán vyskočil a rozhodně povídá: „Pane, jsem strašně nervózní!”
„Co je mi do toho, že sou voni nervózní,” odseknul Žid.
„Povídám, že jsem strašně nervózní a neodejdete-li okamžitě s těmi dětmi pryč, způsobím vám velkou nepříjemnost!”
„Nepříjemnost? Cha! Cha! Mojí starý se narodily dvojčata, a mám za ní přijet do Prahy - sed sem si do vlaku do Brna, holka se mi pokadila, kluk sežral jízdenky, tak jakou mi voni můžou udělat nepříjemnost?!”

42 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

„Představěj si, Kohn, já vám takhle jednou sedím v zahradní restauraci, když si vtom ke mně přisedla taková pěkná dívenka. Tak jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, potom jsme navštívili kino, odtud jsme přešli do baru na skleničku, pak jsem ji pozval k sobě domů a tam jsme se třikrát, představěj si, Kohn, třikrát jsme se pomilovali.”
„Já jim úplně věřím, že seděli v zahradní restauraci, i to, že si k nim přisedla dívenka (i když, chudinka, asi musela mít šedej zákal), věřím jim i to, že byli spolu na zmrzlině, i u nich doma, věřím jim i to, že se spolu třikrát pomilovali, ale co jim nemůžu věřit, Roubíček, nemůžu jim věřit to, že byli spolu v kině!”
„Himlhergot, Kohn, když mi věřej, že jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, že jsme šli do baru, pak jsem ji pozval k sobě domů a dokonce i to, že jsme se tam třikrát pomilovali, proč mi ausgerechnet nevěřej, že jsme byli spolu v kině?”
„To když voni, Roubíček, ještě mohli třikrát, to ještě žádný biografy neexistovaly!”

42 0

Židovské vtipy Národy a menšiny Vtipy o filmech a hercích

K bohatému Rotschildovi přijde chudý šnorer a praví: „Pane Rotschild, pánbu chraň, já na vás nechci žebrat, chci se s vámi pouze vsadit o stokorunu, že já si můžu něco opatřit, co vy, bohatý Rotschild, si opatřit nemůžete.”
„Dobře,” dí Rotschild, „sázka platí. Nyní jsem však zvědav, co vy si můžete opatřit a já ne.”
Šnorer vítězoslavně: „Tak si tedy opatřte od židovské náboženské obce vysvědčení chudoby!”

47 0

Židovské vtipy

„Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce, co i oni mi přejou...”
„No prosím, Kohn, už zase začínaj...”

42 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Khon přijde jednou domů dřív a nachytá ženu v posteli se svým přítelem Steinem. Smutně se na něj podívá a říká: „Teda Stein, tomu nerozumím. Já musím, ale kdo jich nutí, to nechápu!”

37 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Pan Weil přijel do Prahy a ve velkém nakoupil za 500 Kčs zboží galanterního pro svůj obchůdek na vesnici. 400 Kčs zaplatil hotově a za 100 Kčs dal směnku.
„A teď, když jsem vám dal tolik utržit, co mi přidáte jako dárek?” povídá nakonec.
„Že jste to vy, pane Weil,” praví obchodník, „dám vám tuhle pěknou anglickou kravatu.”
„Takovou aušusovou kravatu? Takový stálý a dobrý zákazník jak já?”
„Máte pravdu, pane Weil. Tak víte co, já vám vrátím tu vaši směnku.”
Pan Weil se zarazil a po chvíli praví: „No, tak to si tedy přeci vezmu raději tu kravatu.”

43 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

„Poslechnou, Kohn, já mám slabej zrak, copak je napsáno na té synagoze?”
„Abeles, tam je napsáno Voni jsou moula.”
„Nepovídaj, Kohn! A to je tam napsáno hebrejsky?”
„Nemlich hebrejsky, Abeles.”
„Ale v tom případě se to, Kohn, čte pozpátku, takže je tam napsáno Moula jsou voni!”

42 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Přijde pan Kohn domů a hned prohlašuje: „Sára, rozvádíme se od stolu i od lože!”
„Proboha, Kohn, tak ty už ani jíst nemůžeš?”

48 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Ve špitále leží vedle sebe na postelích Pick a Langstein. Oba mají v noze ischias, a oba dostávají denně masáže, a ty jsou velmi bolestné. Ale zatímco Pick při masáži přímo řve bolestí, Langstein snáší tu torturu se stoickým klidem. Pick se hо ptá: „Jak to děláš, že to vydržíš bez křiku?”
„Jak? Ty myslíš, že si dávám masírovat tu nemocnou nohu?”

42 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Starý Žid Kohn v New Yorku telefonuje do Kalifornie, když najednou z ničeho nic je hovor přerušen. Kohn se rozčiluje: „Operátore! Okamžitě mě znovu spojte!”
„Je mi líto, pane, ale budete muset hovor uskutečnit znovu.”
„Co to po mně chcete? Koukejte mě znovu spojit!”
„Je mi líto, pane, budete muset znovu zavolat.”
„Operátore? Víte co? Vezměte telefon a strčte si hо do prdele!” A Kohn práskne sluchátkem.
O dva dny později někdo zvoní, Kohn otevře a venku stojí dva urostlí montéři a jeden z nich říká: „Jdeme vám vymontovat telefon.”
„Proč?”
„Protože jste slovně napadl operátora č. 28, což je porušení smluvních podmínek naší společnosti. Ale kdybyste chtěl zavolat a omluvit se, ještě vám telefon na chvíli necháme.”
Kohn vezme telefon, vytočí číslo na operátora a povídá: „Dejte mi operátora 28. Haló, to je operátor 28? Pamatujete se na mne? Před dvěma dny jsem vám řekl, abyste si vzal telefon a strčil si hо, víte kam?”
Khon se významně odmlčí. „No, tak se připravte. Už vám hо nesou!”

44 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Pan Roubíček jde po ulici a potká pana Khona, který si pořád opakuje: „To se mi vůbec nelíbí, všechno je obráceně, to se mi vůbec nelíbí, všechno je obráceně...”
A tak se pan Roubíček zeptá: „Prosím jich, pane Khon, co se jim nelíbí, co je obráceně?”
No a pan Khon mu odpovídá: „Dneska je celý svět vzhůru nohama, všechno je obráceně, Židé válčí a Němci obchodují!”

62 0

Židovské vtipy Vtipy o Němcích

Kohn jde po ulici a pláče.
„Co se jim stalo?” osloví hо Roubíček.
„Ale, moje Sára je děvka.”
„A podle čeho tak souděj?”
„No, byl jsem na pár dní služebně v Brně, jednání proběhla dobře, tak jsem se vrátil o den dříve. Doma najdu Sáru v posteli s tím mladým příručím od Jajtelse. A to jsem prosím poslal předem telegram, že přijedu dřív.”
„Nejsou smutnej, to ještě hned Sára nemusí bejt děvka. To mohl bejt jenom bordel na poště!”

45 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Nápis na dveřích synagogy: „Vstoupíš-li dovnitř bez pokrývky hlavy, je to totéž, jako bys smilnil.”
Pod tím připsáno tužkou: „Zkoušel jsem to, ale není to ono.”

52 0

Židovské vtipy

Dva Židi, Kohn a Roubíček, přežijí koncentrák. Když v pětačtyřicátém opustí Dachau, rozhodují se, kam půjdou.
„Já to zkusím na Západ, třeba do Ameriky,” povídá Kohn, „uvidím, jak se mi tam povede.”
„Tak já to zkusím zase na Východ, do Sovětskýho svazu,” rozhodne se Roubíček.
Dohodnou se, že se po nějaké době sejdou a řeknou si, jak se jim daří. Kohn odjede do Ameriky, stane se obchodníkem a zbohatne. Po letech si vzpomene na Roubíčka, co se s ním asi stalo, že se neozval. Vezme si volno a odjede po něm pátrat. Stopa hо zavede do Moskvy. Tam se na příslušném úřadě ptá úřednice, zda neví, kde by mohl najít Roubíčka, co přežil koncentrák. Úřednice chvílí hledá a pak říká: „Jděte se podívat na Rudé náměstí, měl by tam zametat.”
„Zametat?” podiví se Kohn, ale jde se přesto podívat.
Za chvíli opravdu narazí na Roubíčka, jak zametá Rudé náměstí.
„Ahoj, já jsem Kohn, pamatuješ?” osloví hо.
„Kohn? Jakej Kohn?”
„No přece Kohn, z Dachau,” říká Kohn.
Roubíček se opře o koště a zasněně zíraje do dálky si povzdechne: „Jo Dachau, to byly časy...”

53 0

Židovské vtipy

Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába. Roubíček povídá Kohnovi: „Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun.”
Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku. Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: „Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?”
„Nu, pročpak ne,” odpověděl Kohn.
Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál... Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: „Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?”

39 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Aron s Izákem se pohádali. Izák v zlosti řekl Aronovi, že je smradlavý žid. Aron si šel stěžovat k rabínovi. Ten si druhý den Izáka zavolal, vyslechl si jeho verzi a nařídil mu, že se musí Aronovi omluvit. Izák se ptá: „A můžu se mu omluvit po telefonu?”
Rabín souhlasil, a tak Izák zvedl telefon, vytočil Aronovo číslo a povídá: „Haló, to je byt pana Kohna?”
Na druhé straně se ozve Aron: „Ne, to bude asi omyl.”
„Tak promiňte!”

43 0

Židovské vtipy Národy a menšiny

Přijede nejvyšší rabi do Vatikánu na návštěvu. Všechno si prohlédne, lecos se mu líbí, ale nechápe, proč uprostřed chrámu stojí telefonní budka. Zeptá se tedy: „Svatý otče, k čemu je ta telefonní budka?”
„To je spojení k bohu.”
„A mohl bych si zatelefonovat?”
„Ale zajisté.”
Rabi vejde do budky, vytočí číslo a takových deset minut hovoří s bohem. Po skončení hovoru vyjde z budky a ptá se: „Co zaplatím?”
„500 dolarů.”
„Cože, 500 dolarů za deset minut?”
„No, ono to jde přes satelit a to stojí hrozný peníze,” odpovídá svatý otec.
Rabi nekomentuje, vytáhne pět set dolarů a zaplatí.
Po nějakém čase vyrazí papež do Jeruzaléma, všechno si prohlédne a všimne si, že v největší synagoze stojí také telefonní budka.
„To je spojení s bohem?” ptá se.
„Jistě, svatý otče.”
„A mohl bych si zavolat?”
„Zajisté, svatý otče.”
Papež vejde do budky a asi deset minut hovoří s bohem. Po skončení hovoru vyjde a ptá se: „Co zaplatím?”
„10 centů, svatý otče.”
„Cože, jen deset centů, když u nás to stojí takový peníze?”
„To víte, místní hovor.”

46 0

Židovské vtipy Národy a menšiny Vtipy o Penězích Rodinné vtipy

Kohn koupí mluvícího papouška, který se umí modlit hebrejsky. Rozhlásí to po městě, uzavřou se sázky a sjedná termín, kdy papouška předvede. Kohn papouška přinese, schválně přijde pozdě, aby syn ještě stihl vsadit víc, ale papoušek mlčí.
Kohn, strašně naštvanej, přijde o spoustu peněz. Odnese papouška zpátky a chystá si pušku, že hо zabije, když najednou papoušek promluví: „Počkej do příštího tejdne, uvidíš ten kurz!”

46 0

Židovské vtipy Národy a menšiny Vtipy o papoušcích