Skip to main content
Chlápek stojí u hotelové recepce. Když dostane svůj klíč, odchází. Jak se otočí, vrazí do nějaké ženské, co stála za ním, a loktem se jí silně opře o výstřih. Oba jsou pěkně zaražení a on neví, jak se omluvit, tak řekne: „Madam, jestli je vaše srdce tak měkké, jak vaše poprsí, určitě mi odpustíte.”
Ona odpovídá: „Jestli je váš реnis tvrdý jako váš loket, mám pokoj 436.”
Mladík u jezírka, bedlivě se rozhlíží - nikde nikdo; svlékne se a na Adama hupne do vody. Jenže když chce ven, zjistí, že vedle hromádky jeho šatů sedí slečna a usilovně něco studuje. Vzpomene si, že na protějším břehu viděl nějaký starý hrnec. Vrátí se pro něj a vyleze s hrncem před choulostivou partií. Slečna pořád čte.
„Slečno, vy něco studujete?”
„Ano, psychologii,” odvětí tázaná, aniž zvedne oči.
„Co budete umět, až dostudujete?”
„Bude umět každému říct, co si zrovna myslí.”
„A mohla byste mi říct, co si myslím teď já?”
Dívka zvedne zrak a praví: „Vy si myslíte, že ten hrnec má dno?”