Skip to main content
Dva faráři se rozhodli, že si udělají pěknou dovolenou na Havaji. A protože chtěli opravdovou dovolenou se vším všudy, tak si usmyslili, že na sobě nebudou mít nic, co by je identifikovalo jako kněze. Jakmile přistáli, hned navštívili obchod s oděvy. Nakoupili si křiklavá trička, šortky, sandále, módní sluneční brýle.
Když potom ve své turistické výbavě seděli na lehátkách, usrkávali drinky, užívali si výhledu na moře, objevila se překrásná vysoká blondýnka, nahoře bez a v tangách. Oba faráři si nemohli pomoct, museli na ni přímo zírat. A blondýna, když šla okolo nich, usmála se a pokývala hlavou na každého z nich: „Dobré ráno, otče. Dobré ráno, otče.”
Oba dva muži zůstali jako opaření. Jak mohla poznat, že jsou kněží?
Příští den si koupili ještě více křiklavá oblečení, přímo řvalo na potkání, že jsou turisté. Znovu seděli a popíjeli drink, znovu se objevila blondýna oblečená v nepatrných bikinách a zase oběma řekla: „Dobré ráno, otče. Dobré ráno, otče.”
Jeden z farářů to nevydržel: „Tak počkat, mladá dámo.”
„Ano?” nastavila uši sexbomba.
A otec pravil: „My jsme oba faráři a jsme na to hrdí. Ale já chci vědět, jak jste přišla na to, že jsme kněží, když jsme takto oblečení?”
„Ale, otče, to jsem přece já, sestra Angela!”
Potká farář Aničku a ptá se jí: „Tak co, Aničko, jak se máš?”
„Celkem dobře, pane faráři,” odvětí Anička.
„A manžela už máš?”
„Ano, mám.”
„A co děti, máte?”
„No, to je to, co nás trápí, pane faráři. Nějak nám to nejde.”
„Tak se netrap, já jedu zítra do Vatikánu a zapálím tam za vás svíčku a pomodlím se za vás.”
Po pěti letech se znovu setkají a farář vidí Aničku obklopenou dětmi.
„Tak koukám, že vám Pán Bůh požehnal. A kolik tý drobotiny máte?”
„Celkem 10. Dvakrát trojčátka, jednou dvojčátka a pak ještě dvě.”
„A kde máš manžela?”
„Ten jel do Vatikánu sfouknout tu zkurvenou svíčku!”
Jede papež Afrikou a najednou zahlédne, jak v řece žere krokodýl černocha. Nechá si zastavit, aby mu pomohl, když vtom vyběhnou z křoví dva běloši, krokodýla utlučou a černocha i krokodýla vytáhnou na břeh.
Papež to vidí a praví: „Pánové, to bylo výborné, jak jste pomohli bližnímu svému, i když je jiné barvy pleti, a že ty řeči o rasismu v Africe nejsou pravdivé. Výborně, budu se za vás modlit!” Nasedne do papamobilu a odjede.
Ti dva stojí na břehu, dívají se za ním, a po chvíli jeden povídá: „Kdo to byl?”
„To byl přece papež!” poučuje hо druh.
„A kdo to je?”
„No, to je zástupce Boha na zemi!”
„Ty, prosím tě, a ten Bůh je kdo?”
„Ty to nevíš? To je ten nejvyšší, všemohoucí a vševědoucí!”
„No, možná že je vševědoucí, ale o tom, jak se loví krokodýli, nemá ani páru!”
Tři zesnulí jdou do nebe. Aby smazali všechny hříchy, které spáchali, musí vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář. První vstoupil dovnitř, a pak bylo slyšet bolestný křik. Když vyšel ven, ptali se hо, co že mu tam dělali.
„Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty.”
Druhý šel dovnitř, zase bylo slyšet křik, a když vyšel, ptají se hо.
„Příšerné, přišili mi na tělo oblek.”
Cukrář povídá: „Co mně mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář.”
Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven, ti dva se ptají, co bylo.
„Ani se neptejte. Šlehali mi vejce...!”
Chlápek, který smrděl jako lihovar, se těžce svalil na sedadlo v metru vedle jednoho kněze. Měl flekatou kravatu, stopy jasně červené rtěnky po tvářích a z půlky plnou láhev ginu čouhající v kapse. Vytáhl značně zmuchlané noviny a chvilku v nich četl. Pak se ptá kněze: „Otče, nevíte, co způsobuje artritidu?”
„No, myslím, že nadměrná konzumace alkoholu a nevázaný sexuální život.”
Opilec se s divným výrazem vrátil k novinám a pomrmlával si něco o nepochopitelných věcech a osudu. Kněz chvilku přemýšlí o tom, co řekl, a pak se opilcovi omlouvá: „Víte, nechtěl jsem být tak tvrdý. Jak dlouho máte artritidu?”
„Já ji nemám, ale tady píšou, že ji má Papež.”
Po dlouhé době strávené v nebi se Ježíš rozhodne navštívit zemi. Řekne si, že by měl nejdříve navštívit papeže, a tak se zjeví ve Vatikánu před ním a povídá: „Tak, jsem tady...”
Papež hо jako otrhance nepozná a vypoklonkuje hо: „Nu synu, Bůh ti žehnej!”
Tak se Kristus vydá za obyčejným vesnickým farářem. Farář na jeho pozdrav „Tak, jsem tady...” odpoví „A co má jako bejt? Tady není žádný dobročinný podnik! Koukej mazat, než zavolám policii!”
„Bože,” pomyslí si Spasitel, „to budu muset do své rodné země...”
Na předměstí Jeruzaléma narazí na hloubajícího rabína. Stoupne si před něj a zkusí znovu svůj osvědčený monolog: „Tak, jsem tady...”
Rabi přemýšlí, chvíli hо pozoruje a nakonec otočí hlavu do dveří kibucu a houkne: „Přines kladivo a hřebíky, Mojse. Už je tady zase!”
Po pár prvních dnech v Rajské zahradě si Bůh zavolal Adama a povídá: „Je načase, aby ses spolu s Evou postaral o vytvoření populace. Proto chci, abys jí teď dal polibek.”
„Rád, Pane, ale co je to polibek?”
Bůh mu to stručně vysvětlil, Adam kývl a šel za Evou. Za chvíli se vrátil s úsměvem, že prý to bylo příjemné. Bůh pokračuje: „Tak, a teď chci, aby ses s ní pomazlil.”
„Pane, co je to pomazlit?”
Bůh to opět stručně vysvětlil a Adam odkvačil za Evou. Vrátil se v dobré náladě, že prý to bylo ještě lepší než polibek.
„Tak, a teď chci, aby ses s ní pomiloval.”
„A Pane, co to je pomilovat?”
Bůh opět stručně vysvětlil. Adam odešel a téměř hned se vrátil: „A Pane, co je to bolení hlavy?”
Katolík, presbyterián a baptista sedí v rybářském člunu a chytají ryby. Katolíkovi dojdou červi, a tak se rozhodne, že si dojde na břeh pro zásoby. Vystoupí z člunu, po vodě přejde na břeh a pak se zase jdouce po vodě vrátí zpátky. Baptistovi můžou oči vypadnout a říká si: „Ten ale musí mít silnou víru, že dokáže jít po vodě.”
Za chvilku to ještě udělá presbyterián, opět jde po vodě. Baptista nemůže uvěřit svým očím a celý nesvůj zjišťuje, že i jemu za chvilku dojde návnada a bude muset na břeh. Hodnou chvíli se celý nervózní přesvědčuje, že i on má přece silnou víru jako katolík a presbyterián, a tak se nakonec přece jen odváží a vystoupí z člunu. Okamžitě však zmizí pod hladinou.
Katolík se otočí na presbyteriána a říká: „Zdá se, že bratr neví, kde jsou ve vodě kameny!”