Skip to main content
Dva faráři se rozhodli, že si udělají pěknou dovolenou na Havaji. A protože chtěli opravdovou dovolenou se vším všudy, tak si usmyslili, že na sobě nebudou mít nic, co by je identifikovalo jako kněze. Jakmile přistáli, hned navštívili obchod s oděvy. Nakoupili si křiklavá trička, šortky, sandále, módní sluneční brýle.
Když potom ve své turistické výbavě seděli na lehátkách, usrkávali drinky, užívali si výhledu na moře, objevila se překrásná vysoká blondýnka, nahoře bez a v tangách. Oba faráři si nemohli pomoct, museli na ni přímo zírat. A blondýna, když šla okolo nich, usmála se a pokývala hlavou na každého z nich: „Dobré ráno, otče. Dobré ráno, otče.”
Oba dva muži zůstali jako opaření. Jak mohla poznat, že jsou kněží?
Příští den si koupili ještě více křiklavá oblečení, přímo řvalo na potkání, že jsou turisté. Znovu seděli a popíjeli drink, znovu se objevila blondýna oblečená v nepatrných bikinách a zase oběma řekla: „Dobré ráno, otče. Dobré ráno, otče.”
Jeden z farářů to nevydržel: „Tak počkat, mladá dámo.”
„Ano?” nastavila uši sexbomba.
A otec pravil: „My jsme oba faráři a jsme na to hrdí. Ale já chci vědět, jak jste přišla na to, že jsme kněží, když jsme takto oblečení?”
„Ale, otče, to jsem přece já, sestra Angela!”
"Pane doktore, já mám problém. Já trpím předčasnou ejakulací. Jak se ženy jenom dotknu, skoro okamžitě se udělám. Manželka z toho nic nemá, jí se to nelíbí, furt mi to vyčítá a nechce se mnou spát. Co mám dělat?"
"Já vám poradím, pane. Vždycky, když se vám bude už už chtít, tak se musíte leknout a ono to přejde. Zkuste to a pak mi přijdete říct."
Pán se objevil hned druhý den:
"Pane doktore, to byla katastrofa. Hned, když jsem šel od vás, koupil jsem si v obchodě startovací pistoli. Přišel jsem domů, manželka byla svlečená v posteli, tak jsem na ni hned hupsnul. Pistoli jsem si nenápadně schoval pod polštář. Zkusili jsme pozici 69. Jak mi hо manželka chvilku cumlala, cítil jsem, že už déle nevydržím, tak jsem vytáhl pistoli a vystřelil. No co vám mám povídat. Manželka se tak lekla, že mi hо málem ukousla, posrala se mi na obličej a ze skříně vylezl nahatý sоusеd s rukama nаd hlavou..."
V malém přímořském městečku ve Francii je páter v kostele již unaven ze zpovídání, když má nustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se svými nevěrami. A tak na příštím shromáždění vyhlásí:
"Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému manželovi nebo manželce nevěrný, stačí, když mi řekne, že spadl do zálivu." Tato konverze se ujala a páter měl ulehčenou práci. Čas plynul a starý páter zemřel. Na jeho místo nastupuje nový.
Po několika dnech se objeví nový páter na policejní stanici:
"Měli bsyte něco udělat s bezpečností u zálivu. Neustále tam apdají lidé!" povídá šéfovi stanice. Ten se pobaveně usmívá a doporučuje, aby to oznámil starostovi, to je jeho kompetence.
Páter tedy jde za starostou a říká mu totéž, co na strážnici. Starosta se strašně rozesměje, až se za břicho popadá. Páter se strašlivě rozčílí:
"No to tedy není žádná legrace. Zrovna vaše žena tam minulý týden spadla šestkrát!"
Potká farář Aničku a ptá se jí: „Tak co, Aničko, jak se máš?”
„Celkem dobře, pane faráři,” odvětí Anička.
„A manžela už máš?”
„Ano, mám.”
„A co děti, máte?”
„No, to je to, co nás trápí, pane faráři. Nějak nám to nejde.”
„Tak se netrap, já jedu zítra do Vatikánu a zapálím tam za vás svíčku a pomodlím se za vás.”
Po pěti letech se znovu setkají a farář vidí Aničku obklopenou dětmi.
„Tak koukám, že vám Pán Bůh požehnal. A kolik tý drobotiny máte?”
„Celkem 10. Dvakrát trojčátka, jednou dvojčátka a pak ještě dvě.”
„A kde máš manžela?”
„Ten jel do Vatikánu sfouknout tu zkurvenou svíčku!”
Matka pracuje v kuchyni a poslouchá svého 5-letého syna, který si hraje v obýváku s elektrickým vláčkem. Najednou vláček zastaví a její syn říká:
"Vy kokoti, který chcete vystoupit, vypadněte odsud, protože tohle je poslední zastávka. A vy kokoti, který chcete nastoupit, okamžitě hněte prdelí, protože hned odjíždíme."
Zděšená matka vejde do pokoje a říká:
" V tomto domě takovýhle jazyk nepoužíváme. Takže ihned běž za trest do svého pokoje a zstaň tam dvě hodiny. Pak se můžeš vrátit a hrát si dál se svým vláčkem. Chci ale, abys mluvil jen slušně."
Po dvou hodinách syn vyjde ze svého pokoje a hraje si opět s vláčkem. Za chvilku vlak zastaví a matka slyší:
"Všem pasažérům, kteří vystupují, připomínám, aby si nezapomněli vzít zavazadla. Chceme Vám poděkovat, že jste s námi cestovali a doufáme, že jste strávili příjemnou cestu."
Dále slyší:
"Těm, kteří právě nastupují, připomínáme, aby si malá zavazadla dali pod sedadlo. Pamatujte, prosím, že kouření není v tomto vlaku dovoleno. Všem Vám přejeme příjemnou cestu. Když se matka souhlasně a spokojeně usmála, slyší, jak syn dodal:
"A těm, co jsou nasraný z dvouhodinového zpoždění, připomínám, že za to může ta piča v kuchyni!"
Nováček mezi knězi sloužil svoji první mši a měl takovou trému, že skoro nemohl mluvit. Po mši se zeptal svého zkušenějšího kolegy, jak on překonává nervozitu.
Ten mu odpověděl:
"Když mám strach, že na kazatelně znervózním, postavím sklenici s vodkou vedle sklenice vody. Pokud cítím, ze začínám být nervózní, usrknu si."
Další neděli se náš nováček zařídil podle rady svého kolegy. Na začátku kázání opět cítil trému, a tak se napil. Pak už bez problémů jen mluvil a mluvil a mluvil. Po mši, při návratu do zakristie, našel na dveřích tyto poznámky:
1. Usrkni si vodky, nelokej ji.
2. Máme deset přikázání, ne dvanáct.
3. Bylo dvanáct učedníků, ne deset.
4. Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
5. Jakub vsadil svého osla, ne posla.
6. Ježíše Krista nenazýváme Jéžou
7. Otec, syn a duch svatý nejsou fotr, junior a strašidlo.
8. David zabil Goliáše, nedal mu lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
9. Kámen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
10. Svatému kříži se neříká "velký téčko"
11. Když rozlomil chléb při poslední večeři, Ježíš řekl:
"Jezte, neb toto jest mé tělo."
Neřekl :
"Sežerte mě"
12. Panna Maria není "Mařka, co nikdy nešukala."
13. Doporučené požehnání před jídlem není:
"Cikán japonec pitomec,díky Ti za ten dlabanec, ó Bože."
14. Hříšníci se posílají do pekla, ne do prdele.
15. A říká se amen a ne šmytec!
Manželský pár z Minneapolis se rozhodl odletět na Floridu, aby se vyhnul obzvlášť studené zimě doma. Manželka potřebovala v zaměstnání dokončit ještě nějaký úkol, a tak se rozhodli, že manžel poletí ve středu a jeho žena jej bude následovat až příští den.
Manžel po příletu do Miami v hotelu zjistil, že má ve svém apartmá k dispozici i počítač s internetovým připojením. Rozhodl se tedy poslat manželce e-mail. Při psaní adresy ale vynechal jedno písmenko, chybu nepostřehl, a e-mail tak odeslal na špatnou adresu.
Mezitím, kdesi v Houstonu, se vracela jedna žena z pohřbu svého zesnulého manžela. Její manžel byl po mnoho let významný činitel, a tudíž přišlo velké množství kondolencí a některé i e-mailem. Vdova se rozhodla poštu přečíst a už po přečtení prvního e-mailu hlasitě vykřikla a v mdlobách se sesunula k zemi.
Výkřik zaslechl její syn, vběhl do místnosti, uviděl matku ležící na zemi a na stole běžící počítač. Na monitoru pak četl následující:
Komu: Mé milované ženušce
Předmět: Jsem na místě
Datum: 18.01.2006
Vím, že budeš mým e-mailem překvapena. Tady totiž jsou počítače taky a já ti tedy můžu o sobě poslat zprávu. Právě jsem dorazil a jak vidím, vše je tu připravené i pro tvůj zítřejší příchod. Moc se těším, až tě zase uvidím! Doufám, že tvá cesta sem bude stejně bezproblémová jako byla moje.
Tvůj milující manžel
P. S.: Tady dole je opravdu horko.