Ptá se ve škole učitelka, kdo unese kolik melounů. Hlásí se pár dětí, mezi nimy i Pepíček, ale toho učitelka nevyvolá, protože to je známý sprosťák.
„Tak třeba ty, Mařenko.”
„Já unesu jeden.”
„A jak to uděláš?”
„Dám si hо pod rameno.”
„Unese někdo víc než jeden meloun?”
Pořád se hlásí Pepíček a pár dalších.
„Tak třeba ty, Kačenko.”
„Já unesu dva. Jeden si dám pod levé a jeden pod pravé rameno.”
„Unese někdo víc než dva melouny?”
Už se hlásí jen Franta a Pepíček, a tak učitelka vyvolá Frantu.
„Tak co, Franto, kolik uneseš melounů?”
„Tři.”
„A jak?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé a třetí si napíchnu na ptáka...”
Učitelka se rozčiluje, že je i Franta tak sprostý a ptá se, jestli někdo unese víc než tři melouny. Už se hlásí jenom Pepíček, a tak hо učitelka vyvolá.
„Tak kolik jich, Pepíčku, pobereš?”
„Pět.”
„Marjá panno, jak to uděláš?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé rameno a na ptáka si napíchnu Frantu, kterej pobere tři...”
Ptá se učitel dětí ve škole, jestli znají nějaké dráždidlo. Mařenka se přihlásí a povídá: „Cibule.”
„Správně, Mařenko.”
Přihlásí se Toníček: „Pepř.”
„Správně, Toníčku.”
Pak se přihlásí Pepíček, starý sprosťák, a povídá: „Píča.”
A učitel na to: „Pepíčku, to už je moc, píšu ti poznámku a zítra ji přineseš podepsanou.”
Druhý den sedí Pepíček v úplně poslední lavici. Učitel si pomyslí, že je to kvůli poznámce, že ji asi nemá podepsanou. Podívá se do žákovské, ale poznámka je podepsaná, a tak se ptá: „Pepíčku, poznámku máš podepsanou, tak proč sedíš tak vzadu?”
A Pepíček na to: „Víte, pane učiteli, náš táta říkal, že jestli si myslíte, že to není dráždidlo, tak jste asi teplouš a radši dál od vás.”
Paní učitelka si zavolá děvčata a navádí je: „Holky, až bude Pepíček zase mluvit sprostě, odejděte ze třídy.”
Holky souhlasí. Učitelka vejde do učebny a ptá se dětí: „Vy jste teď měly prázdniny, tak mi řekněte, jestli jste neviděly, že se něco nového staví.”
Přihlásí se Anička a říká: „Na rohu Národní třídy se staví nový supermarket.”
Později, když už vyvolá všechny ostatní žáky, vyvolá učitelka i Pepíčka a ten povídá: „Na rohu Václaváku se staví novej bordel.”
A holky už jdou ze třídy, jak jim paní učitelka řekla.
„Počkejte,” řve za nimy Pepíček, „vždyť jsou postavené teprve základy!”
Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká:
"Prase si nezaslouží, aby sedělo s labuti."
Student se zvedl s odpovědí:
"Tak já letím."
Čímž samozřejmě pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek. Bohužel pro něj, student na vše odpověděl bezchybně. Proto mu dává poslední otázku:
"Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, k...... Terý byste si vybral?"
Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem. Profesor vítězoslavně:
"No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem."
Student neváhá:
"Vždyť jo, každý si vybere to, co mu chybí."
Profesor už je tak vytočený, že na studentův test napíše BLBEC a pošle hо pryč. Student odchází, aniž by se podíval na hodnocení a za chvíli se vrátí s otázkou:
"Pane profesore, Vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku...