Jeden strašně tlustej týpek si přečte inzerát na novej způsob odtučňovací kůry, samozřejmě hо to zaujme a zajde do toho obchodu. Tam si může vybrat, kolik chce zhubnout - 10, 50, 100 kg a tak. Zkusí nejdřív 10 kg. Přijde do místnosti, kde je dlouhý bludiště a na jeho konci je krásná nahá blondýnka a zpovzdálí na něho volá: „Když si mě chytíš, můžeš si se mnou dělat, co chceš!”
Načež tlouštík upaluje, běží, potí se, hubne... a když už ji skoro má, tak pluf - blondýnka zmizí.
Tlouštíkovi to nedá a zkusí kůru na 50 kg. Vstoupí do místnosti, ještě delší bludiště a na jeho konci překrásná nahá brunetka, a zase hо láká: „Když si mě chytíš, můžeš si se mnou dělat, co chceš!”
Načež tlouštík zase peláší o sto šest, utíká, potí se, hubne... a když už ji skoro má, tak pluf - ona zmizí.
Tlouštíkovi to zase nedá a zkusí kůru na 100 kg. Ocitne se v menší místnosti a na jejím konci stojí černoch s obrovským pérem a říká: „Když si tě chytím, můžu si s tebou dělat, co chci!”
Ptá se ve škole učitelka, kdo unese kolik melounů. Hlásí se pár dětí, mezi nimy i Pepíček, ale toho učitelka nevyvolá, protože to je známý sprosťák.
„Tak třeba ty, Mařenko.”
„Já unesu jeden.”
„A jak to uděláš?”
„Dám si hо pod rameno.”
„Unese někdo víc než jeden meloun?”
Pořád se hlásí Pepíček a pár dalších.
„Tak třeba ty, Kačenko.”
„Já unesu dva. Jeden si dám pod levé a jeden pod pravé rameno.”
„Unese někdo víc než dva melouny?”
Už se hlásí jen Franta a Pepíček, a tak učitelka vyvolá Frantu.
„Tak co, Franto, kolik uneseš melounů?”
„Tři.”
„A jak?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé a třetí si napíchnu na ptáka...”
Učitelka se rozčiluje, že je i Franta tak sprostý a ptá se, jestli někdo unese víc než tři melouny. Už se hlásí jenom Pepíček, a tak hо učitelka vyvolá.
„Tak kolik jich, Pepíčku, pobereš?”
„Pět.”
„Marjá panno, jak to uděláš?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé rameno a na ptáka si napíchnu Frantu, kterej pobere tři...”
Honí cikána skinheadi a ten se před nimi schová do synagogy. Je tam dva dny, pět, týden. Pak přijde rabín a udiveně se zeptá: „Člověče, co tady děláte?”
Cikán vysvětluje: „No, honili mě, tak jsem se tady schoval.”
„No jo,” praví rabín zamyšleně, „ale kde jste se myl, kde spal a co jste vlastně jedl?”
Cikán odpoví: „Ale - támhle v tom kýblu byla dršťková polívka, tak jsem to sněd.”
„Člověče,” spráskne ruce rabín, „vždyť to nebyla žádná polívka, ale obřízka za loňský rok!”