Mezinárodní rychlík vjíždí do jedné ruské vesnice, průvodčí naběhnou, odeženou všechny cestující od oken a okna zatemní černými závěsy. Po průjezdu vesnicí okna zase odtemní. Nikomu to nepřipadá divné, jen jeden cizinec se ptá průvodčího, co to jako mělo znamenat.
„No víte, asi před deseti roky tento rychlík pro poruchu musel zastavit v této vesničce. V té době šlo jedno místní děvče vykonat potřebu do kukuřice a z vlaku ji při tom uviděl jeden Američan. Okamžitě se do ní zamiloval, z vlaku vystoupil, oženil se s ní a vzal si ji do Ameriky.”
„To je teda opravdu romantický příběh, ale jak to souvisí se zatemňováním oken?”
„No, od té doby každý den, kdy projíždí tento rychlík, v té kukuřici vykonává potřebu celá vesnice!”
„Myslím, že si potřebuju odpočinout od práce,” svěřil se blondýnce spolupracovník.
„A jak si myslíš, že to uděláš?”
„Počkej, hned ti to ukážu,” prohlásil přesvědčeně a pověsil se za trám hlavou dolů.
Přišel šéf, vidí zaměstnance visícího ze stropu a ptá se hо, co dělá.
„Jsem žárovka,” odpověděl chlap.
„Myslím, že potřebuješ volno,” usoudil nadřízený.
Tak chlápek seskočil a odešel. Blondýna si to hned namířila za ním. Šéf se na ni zlobí: „Co to děláte? Kam jdete?!”
„Domů - nemůžu přece pracovat ve tmě!”
Jede jeptiška taxíkem a zpozoruje, že si ji taxikář neustále prohlíží ve zpětném zrcátku. Ptá se hо tedy: „Proč na mě neustále hledíš, synu? Máš něco na srdci?”
„Ale... mám, ale to se nehodí říkat,” povzdychne si taxikář.
„Synu, mně můžeš říci cokoli, jsem v řádu již dlouho a lecčemus jsem zvyklá,” povzbudí hо jeptiška.
„Nu, sestro, již od dětství mám tajné přání, aby mi hо jeptiška vykouřila,” svěří se taxikář.
„Tvoje přání se ti může splnit, ale musíš splňovat dvě podmínky,” odvětí jeptiška.
„A jaké, sestro?” zvědavě se ptá taxikář.
„Musíš být svobodný a katolík,” na to jeptiška.
„No, ale já obě podmínky splňuju!” zaraduje se taxikář.
„Tak někde v klidu zastav,” poradí mu jeptiška.
Taxikář zastaví na opuštěném místě a jeptiška se dá do kouření. V tom si všimne, že taxikář brečí.
„Co se stalo, synu? Proč pláčeš?”
„Víte, sestro, já jsem vám lhal. Já jsem Žid a ženatej...”
„Nic si z toho nedělej, synu. Já jsem Karel a jedu na karneval...”
Chlápek v nóbl restauraci potřebuje na toaletu, na pánech je bohužel obsazeno. Už to nemůže vydržet, proto nakoukne na dámy, tam nikdo, tak hups dovnitř. Libuje si, že jsou to krásné toalety a jak tak sedí, vidí tři knoflíky. Říká si pro sebe, že tohle na pánech nemají, co to asi může být.
Na prvním je TV - Že by televize? Obrazovku nevidí. Nevadí, zkusím to. Zmáčkne knoflík a teplá voda mu omyje přirození. Hm, skvělé, to musíme na pánech taky prosadit.
Na druhém knoflíku je HV - Že by horká voda? Tak to vyzkouším. Zmáčkne a osuší hо horký vzduch. Hm, to si taky musíme pořídit. Strašně si libuje.
Na posledním knoflíku je AOT - Co by to mohlo být? Tak to vyzkouším! Zmáčkne knoflík a najednou se mu zatmí před očima a vzbudí se až na JIPce, kde mu sestřička utírá orosené čelo a ptá se hо: „Pane, co jste, prosím vás, dělal?!”
„No, já nevím,” matně se rozpomíná nešťastník, „byl jsem na záchodě - dámském, byly tam tři knoflíky, tak jsem je zkoušel.”
„A vy jste zmáčkl i ten poslední?” ptá se zděšeně sestřička.
„No, asi ano,” usoudí pacient, „už si nic nepamatuju. Co to bylo zač?”
„Pane,” vysvětluje sestra, „AOT je automatický odstraňovač tampónů. Реnis máte pod polštářem!”