Čech je na dovolené v cizině, jde kolem bazénku a najednou mu do ucha šeptne dobrá víla: „Vyslov přání a tento bazén bude plný toho, co jsi řekl.”
Čech nelení a vykřikne: „Pivo!” A bazén je po okraj plný výborné dvanáctky. Čech tam skočí a je na vrcholu blaha.
U dalšího bazénku jde Slovák. I on slyší ten hlas a vykřikne: „Borovička!” Pak už skočí do bazénku plného skvělé borovičky.
U dalšího bazénku Francouz vykřikl: „Víno!” A rubínový nápoj naplnil bazén.
O kus dál Angličan vykřikl: „Whisky!”
A u posledního bazénu to slyšel Němec, řekl si, že do bazénku skočí stylově, rozběhl se, chtěl vyskočit, ale uklouzl a poslední, co bylo slyšet, než přeletěl přes okraj bazénu, byl zoufalý výkřik: „Sсhеissе!”
Pan a paní Vodičkovi byli starší pán, děti jim odrostly, a tak se rozhodli, že si pořídí psa. Protože si nevěděli rady s výběrem, zašli za jedním známým, o kterém slyšeli, že je velkým znalcem psů.
„Ano, psi jsou opravdu mojí doménou,” přiznal skromně známý.
„Výborně,” zaradoval se Vodička, „vy nám určitě pomůžete, pořád se se ženou nemůžeme shodnout na rase. Já bych si přál německého ovčáka, ale tady manželka si už vyhlídla toho čivavu. Co byste nám více doporučil?”
„Tak tady není nаd čím váhat,” odpověděl známý, „rozhodně bych dal přednost tomu vlčákovi. Čivava má sice jemnější maso, ale když ji uvaříte, zbyde vám z ní jen kost a kůže...”