Nejnovější vtipy

Toto je kopie rádiové konverzace mezi americkou námořní lodí a Kanaďany - nedaleko pobřeží Newfoundland, říjen 1995.
Kanaďané: „Prosím, odkloňte váš kurz o 15 stupňů směrem na jih, abyste se vyhnuli kolizi.”
Američané: „Doporučuji, abyste vy odklonili váš kurz o 15 stupňů na sever, abyste předešli kolizi.”
Kanaďané: „Zamítnuto. Vy musíte odklonit kurz o 15 stupňů na jih, abyste předešli kolizi.”
Američané: „Tady je Kapitán americké námořní lodi. Znovu opakuji - odkloňte váš kurz.”
Kanaďané: „Zamítnuto. Opakuji - VY MUSÍTE odklonit kurz.”
Američané: „Tady je letadlová loď USS Lincoln - Atlantická námořní flotila Spojených Států. Jsme doprovázeni třemi torpédoborci a třemi křižníky s plnou leteckou podporou. Trvám na tom, abyste VY změnili kurz o 15 stupňů severně. Opakuji, 15 stupňů na sever nebo počítejte s opatřeními, která zajistí bezpečnost naší skupiny.”
Kanaďané: „My jsme maják. Čekám vaši odpověď.”
Malý synek se ptá tatínka, co je to kapitalismus. Tatínek chvíli přemýšlí a pak začne povídat: „Já jsem živitel rodiny, chlapče, já budu KAPITALISTA. Tvoje matka se stará o rodinné finance, budeme jí říkat VLÁDA. My jsme tvoji rodiče, a tak se staráme o tvoje potřeby. Ty tedy budeš LID. Služebná... no, budeme jí říkat PRACUJÍCÍ TŘÍDA. Tvůj malý bratříček bude, ehm, BUDOUCNOST. Přemýšlej o tom, synku, a zítra si popovídáme.”
Chlapeček toho má plnou hlavu a jde tedy spát. V noci hо probudí pláč jeho mladšího bratříčka. Znaleckým okem obhlédne situaci a zjistí, že je dítě pokakané. Tak se rozhodne, že půjde za maminkou a oznámí jí to.
Když přijde do ložnice rodičů, slyší jen spokojené odfukování, a tak se rozhodne mamku nebudit a jde rovnou za služebnou. Už za dveřmi je slyšet podivný hluk. Nakoukne klíčovou dírkou a vidí tatínka, jak si tam s ní užívá. Protože je zamčeno, rozhodne se, že to nechá na ráno a u snídaně prohodí: „Tati, myslím, že už chápu politický koncept kapitalismu.”
Tatínek potěšeně vzhlédne a vybídne hо, ať mu hо tedy poví, že hо kdyžtak opraví. Synáček spustí: „Takže, KAPITALISTA spokojeně ojebává PRACUJÍCÍ TŘÍDU, zatímco VLÁDA spí, mínění LIDU je ignorováno a BUDOUCNOST je úplně posraná!”
Konstruktéři staví letadlo a když je hotové, postaví hо na dráhu a následuje první letová zkouška. Letadlo se rozjíždí, už je skoro ve vzduchu a najednou prááásk! Ulomí se obě křídla.
Konstruktéři na to čumí, kroutí hlavama, jenom vrátný sedí v budce a furt: „To je jasný, to je jasný...”
Konstruktéři počítají a počítají. Zesílí křídla, postaví letadlo na rampu a nakopnou to. Rozjezd, už vzlétá a najednou prááásk! Ulomí se křídla.
Nikdo nechápe, konstruktéři zírají, jen vrátný pořád mele svou: „To je jasný, to je jasný...”
Konstruktéři zase počítají a lámou si hlavy. Zesílí křídla znovu, postaví letadlo na dráhu. Nabírá rychlost, už se odlepuje a najednou prááásk! Zase se ulomí křídla.
Konstruktéři šílí, rvou si vlasy, jen vrátný furt: „To je jasný, to je jasný...”
Konstruktéři se ale naštvou a říkají: „Hele, vrátnej, drž už hubu! Když jseš tak chytrej, běž to spravit sám!”
„Ale bezevšeho, pánové.”
Vrátný přijde do montážní haly, vezme vrtačku a v místě připojení křídel k trupu začne vrtat díry. Konstruktéři nechápou a nevěří, ale vrátnej je uklidňuje, že to určitě bude fungovat. A taky jo, letadlo se napoprvé perfektně odlepí, udělá zkušební okruh a přistane.
Konstruktéři se ptají, jak to ten vrátný dokázal a on říká: „Žádná genialita v tom není. Já dřív dělal ve fabrice na toaletní papír a tam, co to bylo děrovaný, se to nikdy neutrhlo.”