Voják v autobuse osloví krásnou jeptišku, zda by s ním nechtěla mít sеx.
"Jsem zaslíbená Bohu," odsekne mu ona.
"Já ti poradím, jak ji dostat," říká vojákovi autobusák.
"Ona se chodí modlit každou noc na hřbitov. Převlékni se do bílého hávu s kapucí, přidělej si plnovous a řekni, že jsi Bůh."
Ještě ten večer to mladík zkusí. "Jsem Bůh a musíš mít se mnou sеx!"
... Jeptiška souhlasí. "Bože, prosím, ale jen anální, ať navždy zůstanu pannou."
Bůh souhlasí. Když je po všem, sundá si kapuci a plnovous a vítězně hlásí:
"Ha, ha, ha, já jsem voják!"
A jeptiška si sundá čepec a povídá:
"Ha, ha, ha, a já jsem autobusák!"
D
Dvě jeptišky si vyšly na procházku. Jedna z nich byla známa jako Sestra Matematička (SM), ta druhá jako Sestra Logička (SL). Už se začalo stmívat a ony byly stále ještě dost daleko od kláštera.
Sm:
“Zaznamenala jsi, že už třicet osm a půl minuty za námi jde nějaký muž? Zajímalo by mě, co chce.”
Sl:
“To je zcela logické. Chce nás znásilnit.”
Sm:
“Bože! Jak počítám, tak nás dostihne do patnácti minut! Co budeme dělat?”
Sl:
“Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je jít rychleji.”
Sm:
“To ale není řešení.”
Sl:
“Samozřejmě, že to není řešení. Ten chlap udělá jedinou logickou věc - půjde rychleji taky.”
Sm:
“Tak co jiného bychom měly udělat? Jak počítám, při téhle rychlosti nás ten chlap dohoní už za minutu.”
Sl:
“Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je samozřejmě ta, že se rozdělíme. Ty půjdeš touto cestou a já tou druhou. Nemůže nás pronásledovat obě zároveň.”
Sestry se rozdělily a muž se vydal za Sestrou Logičkou.
Sestra Matematička po nějaké době dorazila do kláštera zmítána obavami o svou kolegyni, nicméně už za malou chvíli se v klášteře objevila i Sestra Logička.
Sm:
“Sestro Logičko! Díky Bohu, že jsi zpátky. Pověz, co se stalo.”
Sl:
“Stala se jediná logická věc. Rozběhla jsem se jak nejrychleji jsem mohla a ten chlap začal samozřejmě utíkat taky.”
Sm:
“A?”
Sl:
“Stala se jediná logická věc. Dostihl mě.”
Sm:
“Bože! Co jsi udělala?”
Sl:
“Udělala jsem jedinou logickou věc. Vyhrnula jsem sukni nahoru.”
Sm:
“Panenanebi! A co on?”
Sl:
“Udělal jedinou logickou věc. Spustil kalhoty dolů.”
Sm:
“Ó, Bože, smiluj se! Co se stalo pak?”
Sl:
“Není to snad logické, sestro? Jeptiška se sukní nahoře přece utíká daleko rychleji než chlap s kalhotama dole!”
Přisedne si pankáč v autobusu k jeptišce, která se mu líbí, a dělá jí návrhy. Ona však hned na příští zastávce vystoupí. K smutnému pankáčovi přijde řidič autobusu a povídá: „Jestli chceš, tak já ti povím, jak na ni. V támhletom kostele je vždycky v neděli po mši sama, takže když se přestrojíš za Ježíše, můžeš ji odměnit za její věrné služby.”
Pankáč se podle toho zařídil. V inkriminovanou dobu byl v kostele, kde byla osamocená jeptiška a převlečen za Ježíše jí povídá, že ji odmění a jak se jí to bude líbit. Ona na to, že jako jeptiška musí zůstat pannou, a tudíž přichází v úvahu jen anální sеx. To Ježíš musí uznat.
Po akcičce si pankáč strhne masku a zařve: „Ha há, to jsem tě dostal. Já nejsem žádný Ježíš, ale ten pankáč z autobusu!”
Nato si strhne masku jeptiška a zvolá: „Ha há, já nejsem žádná jeptiška, ale řidič autobusu!”
Dva vojenští policisté pronásledovali lesní cestou vojína, který dezertoval z armády. Voják doběhl na rozcestí a zde spatřil stojící jeptišku. Zastavil se a udýchaně se zeptal: „Sestro, nemohl bych se na pár minut ukrýt ve vaší sukni? Později vše vysvětlím.”
Jeptiška jeho žádosti vyhověla, voják zalezl pod sukni. Krátce nato přiběhli pronásledovatelé a položili jeptišce otázku, kudy utíkal onen voják. Jeptiška ukázala na jednu cestu a řekla, že tudy. Když empíci zmizeli, dezertér vylezl a řekl: „Nemohu vám dost dobře poděkovat, sestro, ale abyste věděla, utíkám proto, abych nemusel jít válčit do Iráku.”
Jeptiška odpověděla, že hо docela chápe. Voják pravil: „Doufám, sestro, že mě nebudete považovat za sprosťáka, ale musím říct, že máte ty nejkrásnější nohy, jaké jsem kdy viděl.”
Sestra opáčila: „A kdybyste se podíval jen o kousek výš, spatřil byste dvojici těch úplně
Nejkrásnějších koulí na světě. Já totiž taky nechci do Iráku!”
Přijdou čtyři jeptišky do nebe a u nebeské brány na ně čeká svatý Petr. Dříve než je pustí do nebe, ptá se první jeptišky, jestli se někdy dotkla pánského údu. Jeptiška odpoví, že jej pouze viděla. Svatý Petr jí ukáže nádobu se svěcenou vodou, aby si v ní vypláchla oči a potom že může vstoupit do nebe. Ptá se druhé jeptišky, jestli se někdy dotkla pánského údu. Jeptiška odpoví, že ano, ale pouze rukou. Svatý Petr jí nařídí, aby si omyla ruku ve svěcené vodě a pustí ji dál. V tom si všimne, jak se čtvrtá jeptiška tlačí před tu třetí, když se jí zeptá proč, jeptiška odpoví:
"Já bych si s dovolením vykloktala dřív, než si v tom sestra Marie umyje prdel."
Sedí v letadle čtyři jeptišky, které později spadne. Dostanou se k Nebeský bráně kde stojí Svatý Petr. Svatý Petr se ptá první jeptišky, jestli se někdy dotkla pánského údu. První jeptiška: ,, Ne nedotkla, ale jen viděla.' Sv. Petr jí nakáže, aby si umyla oči ve svědcené vodě. Ptá se druhé jeptišky, jestli se někdy tokla pánského údu. Jeptiška odpoví: ,, Ano, ale jen dotkla.' Sv. Petr jí nakáže, aby si umyla ruce ve svědcené vodě. Sv. Petr se chce zeptat třetí jeptišky a v tom jí předběhne čtvrtá a říká:,, Svatý Petře, já bych si z dovolením vykloktala dřív, než si v tom sestra Marie umyje prdel.'