Dvě jeptišky si vyšly na procházku. Jedna z nich byla známa jako Sestra Matematička (SM), ta druhá jako Sestra Logička (SL). Už se začalo stmívat a ony byly stále ještě dost daleko od kláštera.
Sm:
“Zaznamenala jsi, že už třicet osm a půl minuty za námi jde nějaký muž? Zajímalo by mě, co chce.”
Sl:
“To je zcela logické. Chce nás znásilnit.”
Sm:
“Bože! Jak počítám, tak nás dostihne do patnácti minut! Co budeme dělat?”
Sl:
“Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je jít rychleji.”
Sm:
“To ale není řešení.”
Sl:
“Samozřejmě, že to není řešení. Ten chlap udělá jedinou logickou věc - půjde rychleji taky.”
Sm:
“Tak co jiného bychom měly udělat? Jak počítám, při téhle rychlosti nás ten chlap dohoní už za minutu.”
Sl:
“Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je samozřejmě ta, že se rozdělíme. Ty půjdeš touto cestou a já tou druhou. Nemůže nás pronásledovat obě zároveň.”
Sestry se rozdělily a muž se vydal za Sestrou Logičkou.
Sestra Matematička po nějaké době dorazila do kláštera zmítána obavami o svou kolegyni, nicméně už za malou chvíli se v klášteře objevila i Sestra Logička.
Sm:
“Sestro Logičko! Díky Bohu, že jsi zpátky. Pověz, co se stalo.”
Sl:
“Stala se jediná logická věc. Rozběhla jsem se jak nejrychleji jsem mohla a ten chlap začal samozřejmě utíkat taky.”
Sm:
“A?”
Sl:
“Stala se jediná logická věc. Dostihl mě.”
Sm:
“Bože! Co jsi udělala?”
Sl:
“Udělala jsem jedinou logickou věc. Vyhrnula jsem sukni nahoru.”
Sm:
“Panenanebi! A co on?”
Sl:
“Udělal jedinou logickou věc. Spustil kalhoty dolů.”
Sm:
“Ó, Bože, smiluj se! Co se stalo pak?”
Sl:
“Není to snad logické, sestro? Jeptiška se sukní nahoře přece utíká daleko rychleji než chlap s kalhotama dole!”
Nováček mezi knězi sloužil svoji první mši a měl takovou trému, že skoro nemohl mluvit. Po mši se zeptal svého zkušenějšího kolegy, jak on překonává nervozitu.
Ten mu odpověděl:
"Když mám strach, že na kazatelně znervózním, postavím sklenici s vodkou vedle sklenice vody. Pokud cítím, ze začínám být nervózní, usrknu si."
Další neděli se náš nováček zařídil podle rady svého kolegy. Na začátku kázání opět cítil trému, a tak se napil. Pak už bez problémů jen mluvil a mluvil a mluvil. Po mši, při návratu do zakristie, našel na dveřích tyto poznámky:
1. Usrkni si vodky, nelokej ji.
2. Máme deset přikázání, ne dvanáct.
3. Bylo dvanáct učedníků, ne deset.
4. Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
5. Jakub vsadil svého osla, ne posla.
6. Ježíše Krista nenazýváme Jéžou
7. Otec, syn a duch svatý nejsou fotr, junior a strašidlo.
8. David zabil Goliáše, nedal mu lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
9. Kámen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
10. Svatému kříži se neříká "velký téčko"
11. Když rozlomil chléb při poslední večeři, Ježíš řekl:
"Jezte, neb toto jest mé tělo."
Neřekl :
"Sežerte mě"
12. Panna Maria není "Mařka, co nikdy nešukala."
13. Doporučené požehnání před jídlem není:
"Cikán japonec pitomec,díky Ti za ten dlabanec, ó Bože."
14. Hříšníci se posílají do pekla, ne do prdele.
15. A říká se amen a ne šmytec!