Přijde parta cikánů do obchodu se zbraněmi a obrátí se na prodavače: „Hej, šéfko, nemáte tady nějaké granáty, pistole, samopaly a bazuky?”
Prodavač povídá: „Mám, ale vám je neprodám.”
„A prečo,” zrudne Dežo, „máte snad něco proti nám, Romům?!”
„Ano, všechno, co jste prve jmenoval!”
V podniku ČKD se na dvoře válí dlouhá, železná roura. Mistr se rozhodne, že ji nechá uklidit a zavolá proto vietnamského dělníka a povídá mu: „Li, vezmi si k ruce své bratry Pinga a Ponga a odneste tu rouru.”
Za chvíli se Li vrátí a povídá mistrovi: „Šéfe, moc těžký!”
Mistr mu tedy poradí, ať si vezme další tři Vietnamce a zkusí to znovu. Li je za deset minut zpátky a zase povídá: „Šéfe, moc těžký!”
Mistr je už naštvaný a odsekne mu, ať si vezme s sebou všechny Vietnamce, co potká a odnesou tu rouru. Tentokrát je Li pryč skoro půl hodiny a když se vrátí, praví: „Šéfe, moc krátký!”
V obrovském hypermarketu přijali nového prodavače. Šéf jej vezme na den na zkušební dobu, aby viděl, jak se osvědčí. Po zavírací hodině si jej zavolá do kanceláře. "Tak kolik jste dnes udělal obchodů?"
"Jeden, šéfe."
"Cože? Jeden? Naši prodavači udělají průměrně šedesát až sedmdesát obchodů denně! Co jste celý den děla? A kolik jste vlastně utržil?"
"Sto osmdesát tisíc dolarů" Šéfovi došla řeč. "S... To osmdesát tisíc? Proboha, co jste prodal?"
"No, první jsem prodal malý háček na ryby..."
"Háček na ryby? Za sto osmdesát tisíc?"
"... Pak jsem zákazníka přesvědčil, že by si mohl vzít ještě střední a velký háček. Pak jsem hо přesvědčil, že by si měl vzít i nějaký vlasec, prodal jsem mu tři pruty - malý, střední a veliký. Dal jsem se s ním do řeči, zeptal jsem se, kde bude rybařit. Povídal, že na mysu dvacet mil na sever. Tak jsem mu prodal ještě pořádnou větrovku, nepromokavé kalhoty a gumáky, protože tam dost fouká. Přesvědčil jsem hо, že na pobřeží neberou, tak jsme šli vybrat motorový člun. Pak jsem se hо zeptal, co má za auto, vylezlo z něj, že dost malé, člun by s ním nemohl odvézt. Tak jsem mu prodal ještě přívěs a auto."
"No to je úžasné. A tohle všechno jste prodal člověku, který si přišel koupit jediný háček na ryby!?"
"Ne. On původně přišel koupit vložky pro svoji ženu. Tak jsem mu navrhl, že když si teda o víkendu neužije, že by si mohl zajít aspoň na ryby."
V jedné firmě zaměstnali 5 kanibalů. Při oficiálním přivítání jim šéf povídá:
"Můžete tu pracovat, vydělat si pěkné peníze a můžete se stravovat v naší kantýně, ale naše zaměstnance necháte na pokoji!"
Kanibalové souhlasili a slíbili, že nebudou nikoho obtěžovat. Po čtyřech týdnech přišel za nimi šéf a povídá:
"Pracujete velmi dobře, ale chybí nám jedna uklízečka, nevíte co s ní je?"
Všichni kanibalové odpověděli shodně NE a přísahali, že s tím nemají nic společného.
Když šéf odešel, zeptal se vrchní kanibal:
"Kdo z vás sežral tu uklízečku?"
Zezadu se nesměle ozve:
"Já jsem to byl!"
A vrchní kanibal odpoví:
"Ty jseš idiот. My jsme už sežrali vedoucího oddělení marketingu a hlavního manažera kontrolingu, a nikdo nic nepoznal a ty, debile, sežereš právě uklízečku!"
Ponaučení: Někteří chybějí - někteří ne!
„Myslím, že si potřebuju odpočinout od práce,” svěřil se blondýnce spolupracovník.
„A jak si myslíš, že to uděláš?”
„Počkej, hned ti to ukážu,” prohlásil přesvědčeně a pověsil se za trám hlavou dolů.
Přišel šéf, vidí zaměstnance visícího ze stropu a ptá se hо, co dělá.
„Jsem žárovka,” odpověděl chlap.
„Myslím, že potřebuješ volno,” usoudil nadřízený.
Tak chlápek seskočil a odešel. Blondýna si to hned namířila za ním. Šéf se na ni zlobí: „Co to děláte? Kam jdete?!”
„Domů - nemůžu přece pracovat ve tmě!”
Přijde policajt do kavárny a říká: „Já mám takovej hlad!”
„A co chcete?”
„To je jedno, třeba kakao a dva rohlíky.”
„Bohužel, kakao nemáme. Něco jiného?”
Policista si povzdychne: „No, tak teda kakao a tři rohlíky.”
„Jak jsem řekl, kakao nemáme. Něco jiného?”
„Mně je to jedno. Třeba kakao a čtyři rohlíky.”
„Do prčic, já jsem řekl, že kakao nemáme!” vyletí na něj číšník. „Pane, vy jste ale kretén!”
„Kretén, jo?” zlostně se ušklíbne polda. „Tak jdeme na policejní stanici!”
Tam prodavače vyslýchá náčelník: „Pane číšník, proč jste mému zaměstnanci řekl, že je kretén?”
„Poněvadž chtěl kakao a dva rohlíky. Řekl jsem, že kakao nemáme. Potom mi řekl, že chce kakao a tři rohlíky. Zopakoval jsem, že kakao nemáme. No, a když řekl, že chce kakao a čtyři rohlíky, tak jsem se nasral a řekl jsem mu, že je kretén,” vylíčí popravdě obsluha z kavárny.
„Vy ale máte trpělivost, pane,” obdivně prohlásí velitel. „Mně to říct dvakrát, tak mu to kakao chrstnu do obličeje!”
To takhle jednou přišel brzy ráno do práce nahatej polda. Když se to dozvěděl jeho šéf, nechal si hо předvolat k sobě do kanclu. "Novák, co se to děje, že jste nahatej v práci?"
"No, já byl včera na jednom mejdanu."
"No, a co jako s tím?"
"Po půlnoci, když jsme všichni tančili, zhaslo najednou světlo a ozval se hlas" Tak dámy, svlékáme se!"
Ženský se svlíkly, rozsvítilo se a tancovalo se dál. Po chvíli se zase zhaslo a ozval se hlas:
"Tak pánové, svlékáme se!"
Tak jsme se svlékli, a tancovalo se dál.
Pak zhaslo světlo potřetí a ozvalo se "Pánové, do práce!"
A no tak jsem tady!