Židovské anekdoty a vtipy o Židech
Přijde Kohn k doktorovi: „Pán tochtor, mi se u ten pširoseny dělá takofy boula.”
Doktor hо prohlédne a uklidní: „Kohne, to nic není, to ti roste třetí varle. Prohlídka byla jednoduchá, zaplatíš jenom sto korun.”
Kohn poděkuje, zaplatí, vyjde ven a po židácku přemýšlí: „No jo, ale sto korun jsou také peníze. Jak já je dostanu zpátky?”
Když vtom potká Icika: „Icik, pojď se vsadit o stovku, že budeme mít oba dohromady pět koulí.”
Icik souhlasí a plácnou si. Kohn začne rozepínat kalhoty, aby předvedl důkaz, když hо Icik přeruší: „Hele, Kohn, ty se ještě nevysvlíkat. Jak nemáš štyry, taks prohrál. Já mám jenom jedna!”
Dva Židi, Kohn a Roubíček, přežijí koncentrák. Když v pětačtyřicátém opustí Dachau, rozhodují se, kam půjdou.
„Já to zkusím na Západ, třeba do Ameriky,” povídá Kohn, „uvidím, jak se mi tam povede.”
„Tak já to zkusím zase na Východ, do Sovětskýho svazu,” rozhodne se Roubíček.
Dohodnou se, že se po nějaké době sejdou a řeknou si, jak se jim daří. Kohn odjede do Ameriky, stane se obchodníkem a zbohatne. Po letech si vzpomene na Roubíčka, co se s ním asi stalo, že se neozval. Vezme si volno a odjede po něm pátrat. Stopa hо zavede do Moskvy. Tam se na příslušném úřadě ptá úřednice, zda neví, kde by mohl najít Roubíčka, co přežil koncentrák. Úřednice chvílí hledá a pak říká: „Jděte se podívat na Rudé náměstí, měl by tam zametat.”
„Zametat?” podiví se Kohn, ale jde se přesto podívat.
Za chvíli opravdu narazí na Roubíčka, jak zametá Rudé náměstí.
„Ahoj, já jsem Kohn, pamatuješ?” osloví hо.
„Kohn? Jakej Kohn?”
„No přece Kohn, z Dachau,” říká Kohn.
Roubíček se opře o koště a zasněně zíraje do dálky si povzdechne: „Jo Dachau, to byly časy...”
K bohatému Rotschildovi přijde chudý šnorer a praví: „Pane Rotschild, pánbu chraň, já na vás nechci žebrat, chci se s vámi pouze vsadit o stokorunu, že já si můžu něco opatřit, co vy, bohatý Rotschild, si opatřit nemůžete.”
„Dobře,” dí Rotschild, „sázka platí. Nyní jsem však zvědav, co vy si můžete opatřit a já ne.”
Šnorer vítězoslavně: „Tak si tedy opatřte od židovské náboženské obce vysvědčení chudoby!”
Starší Žid se oženil s mladou dámou a měli se hodně rádi. Avšak nezávisle na tom, jak se starý pán snažil, jeho manželka nikdy nedosáhla orgasmu. Žena z toho byla strašně rozmrzelá, a tak se obrátili pro radu k rabínovi. Rabín si vyslechl jejich přání, pohladil svou bradku a navrhl manželovi: „Najměte pěkného mladíka a když se budete milovat, ať nаd vámi mává ručníkem. To povzbudí vaší manželce fantazii a určitě vyvrcholení dosáhne.”
Tak se vrátili domů, že vyzkouší rabínovu radu. Najali pěkného mladíka a řekli mu, aby nаd nimi mával ručníkem, když se budou milovat. Nicméně to vůbec nepomohlo, manželka nebyla ani teď uspokojená. Zničení se vrátili k rabínovi a oznámili mu, co se stalo.
„Dobře,” povídá rabín manželovi, „tak to vyzkoušejte opačně. Ať se mladík miluje s vaší ženou a vy nаd nimi mávejte ručníkem.”
Zase se vrátili domů a následovali rabínovu radu. Mladík si lehl do postele s manželkou a starý pán začal mávat ručníkem. Mladík se s vervou pustil do práce a žena měla za chvíli obrovský оrgаsмus. Manžel se usmál, vítězně se podíval na mladíka a spokojeně prohlásil: „Vidíš, ty nemehlo, takhle se mává ručníkem!”
Přijede nejvyšší rabi do Vatikánu na návštěvu. Všechno si prohlédne, lecos se mu líbí, ale nechápe, proč uprostřed chrámu stojí telefonní budka. Zeptá se tedy: „Svatý otče, k čemu je ta telefonní budka?”
„To je spojení k bohu.”
„A mohl bych si zatelefonovat?”
„Ale zajisté.”
Rabi vejde do budky, vytočí číslo a takových deset minut hovoří s bohem. Po skončení hovoru vyjde z budky a ptá se: „Co zaplatím?”
„500 dolarů.”
„Cože, 500 dolarů za deset minut?”
„No, ono to jde přes satelit a to stojí hrozný peníze,” odpovídá svatý otec.
Rabi nekomentuje, vytáhne pět set dolarů a zaplatí.
Po nějakém čase vyrazí papež do Jeruzaléma, všechno si prohlédne a všimne si, že v největší synagoze stojí také telefonní budka.
„To je spojení s bohem?” ptá se.
„Jistě, svatý otče.”
„A mohl bych si zavolat?”
„Zajisté, svatý otče.”
Papež vejde do budky a asi deset minut hovoří s bohem. Po skončení hovoru vyjde a ptá se: „Co zaplatím?”
„10 centů, svatý otče.”
„Cože, jen deset centů, když u nás to stojí takový peníze?”
„To víte, místní hovor.”
Starý Žid Kohn v New Yorku telefonuje do Kalifornie, když najednou z ničeho nic je hovor přerušen. Kohn se rozčiluje: „Operátore! Okamžitě mě znovu spojte!”
„Je mi líto, pane, ale budete muset hovor uskutečnit znovu.”
„Co to po mně chcete? Koukejte mě znovu spojit!”
„Je mi líto, pane, budete muset znovu zavolat.”
„Operátore? Víte co? Vezměte telefon a strčte si hо do prdele!” A Kohn práskne sluchátkem.
O dva dny později někdo zvoní, Kohn otevře a venku stojí dva urostlí montéři a jeden z nich říká: „Jdeme vám vymontovat telefon.”
„Proč?”
„Protože jste slovně napadl operátora č. 28, což je porušení smluvních podmínek naší společnosti. Ale kdybyste chtěl zavolat a omluvit se, ještě vám telefon na chvíli necháme.”
Kohn vezme telefon, vytočí číslo na operátora a povídá: „Dejte mi operátora 28. Haló, to je operátor 28? Pamatujete se na mne? Před dvěma dny jsem vám řekl, abyste si vzal telefon a strčil si hо, víte kam?”
Khon se významně odmlčí. „No, tak se připravte. Už vám hо nesou!”