Blondýnka se zrzkou seděly v baru a koukaly na zprávy o šesté. Ukazovali reportáž o sebevrahovi, který stál na mostě a vyhrožoval, že skočí dolů. Blondýnka povídá: „Hele, vsaď se, že neskočí.”
„Dobře, o kilo. Já si myslím, že skočí.”
No, a chlápek skočil. Tak blondýnka vysolila kilo.
„Ne, to nejde, já si to nevezmu,” zdráhá se zrzka. „Jsi přece moje kámoška.”
„Ber, sázka je sázka.”
„To jo, ale já se ti musím k něčemu přiznat,” zpytuje svědomí zrzka. „Já už jsem to viděla ve zprávách v pět, takže si ty peníze - jak jistě chápeš - nemůžu vzít.”
„Ale můžeš,” přesvědčuje ji blondýnka. „Já to taky viděla už v pět... Ale nikdy bych si nepomyslela, že skočí znovu!”
Napoleon odpočíval ve svém stanu, když tu náhle vrazil dovnitř sluha a volá: „Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich milion!”
„Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.”
Pak Napoleon odešel a po pár hodinách se vrátil z vítězné bitvy. Sluha se hо ptá, k čemu byla ta červená košile. A Napoleon odpovídá: „Milý Jeane, to je psychologická záležitost. Když mám červenou košili, vojáci neuvidí krev, kdybych byl zraněn a tudíž se nebudou obávat, že bych mohl zemřít.”
O pár hodin později opět sluha přiběhne: „Pane, Angličani! Přicházejí! Jsou jich tři miliony!”
„Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.”
A opět se Napoleon vrátí z bitvy jako vítěz. Druhý den ráno sluha přibíhá a volá: „Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich šest milionů! Tady je vaše červená košile!”
„Ne, Jeane,” zarazí hо Bonaparte. „Jestli jich je šest milionů, pak to znamená, že je čas na moje hnědé kalhoty.”
Jeden doktor na stáži navštívil místo zvané honosně mentální institut a ptá se jednoho pacienta: „Jak jste se sem dostal? Jaká je povaha vaší nemoci?”
„No, začalo to tím, že jsem se oženil. To jsem nikdy neměl dělat. Vzal jsem si totiž jednu vdovu, co měla dospělou dceru, která se tedy stala mojí nevlastní dcerou. Když přijel na návštěvu můj otec, tak se do ní zamiloval a pak se s ní oženil, takže moje nevlastní dcera teď byla mojí nevlastní matkou. Pak se mé ženě narodil syn, který byl samozřejmě taky tátův švagr, protože to byl bratr jeho manželky. No, jak jsem vám říkal, moje nevlastní dcera byla také mojí nevlastní matkou, takže její malý bratr byl teď i mým strýčkem. No, a z toho taky vyplývá, že moje žena, která je matkou mé nevlastní matky, je také mojí babičkou a já jsem tudíž její vnuk. Ale to není všechno. Protože mám za ženu nevlastní babičku, nejsem jen její manžel a vnuk, ale jsem také svůj dědeček. Teď už chápete, proč jsem tady?”