„Pane doktore,” povídá na večírku štědrý hostitel jednomu z mnoha hostů, „vy jste prý nějaký čas pracoval v Keni. Slyšel jsem, že se tam kastrace mužů provádí pomocí dvou cihel...”
„Ano,” přisvědčí lékař. „Jedna se drží v levé ruce, druhá v pravé, muž přistoupí, cvak, a je to.”
„Propána, a nebolí to?”
„No, musíte si dávat pozor, abyste tam nenechal palec!”
Jede takhle kněz ve vlaku a všimne si, že vedle něho sedí rabín: „Rabi, je to pravda, že vám vaše víra zakazuje jíst vepřové?”
„Ano, otče, je to pravda.”
„A jen tak čistě mezi námi, už jste to někdy porušil?”
„Musím se přiznat, že jsem jednou okusil slaninku.”
Jedou chvíli mlčky dál a pak se zeptá rabín kněze: „A je pravda, že vy duchovní máte ve vaší víře zapovězeno poznat ženu?”
„Ano, to je pravda.”
„A upřímnost za upřímnost: Už jste to někdy porušil?”
„Jak stojí Bůh nade mnou, přísahám, že ještě nikdy jsem takto nezhřešil.”
„No vidíte, to je mnohem lepší než slaninka.”