Jde Honza po cestě a potká kouzelného dědečka. Ten hо požádá o jednu buchtu.
„No dobře,” povídá Honza, „dám ti buchtu, když vypiješ kýbl vody.”
Tak dědeček vypije kýbl vody.
„Tak dáš mi tu buchtu?”
„Jo, dám ti ji, ale musíš vypít ještě jeden kýbl vody.”
A tak dědeček vypije ještě jeden kýbl vody.
„Tak dej mi už tu buchtu,” žadoní děda.
„Tak jo, poslední kýbl vody a buchta je tvoje.”
A tak dědeček vypije kýbl vody.
„Tak co, dědku, chceš buchtu?” povídá Honza.
„Ani ne.”
„No vidíš, žízeň jsi měl a ne hlad.”
Zastaví Tatra 613 s generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem před starším domkem, kde sedí na zápraží babička. Z auta vystoupí řidič a říká: „Babičko, pusťte soudruha Jakeše k vám na záchod.”
„Nepustím,” zní rázná odpověď. „Ať jde do kopřiv!”
„Ale babičko, to je přece soudruh Jakeš. Ten nemůže jít do kopřiv, pusťte hо na záchod,” přesvědčuje ji stále řidič.
„Nepustím, ať jde do kopřiv!”
„A babičko, proč nechcete pustit soudruha Jakeše na záchod?”
„Jo, já hо pustím, on se tady vychčije a pak mi z toho udělají síň tradic a já budu chodit do kopřiv!”
Televizní pracovníci se vypravili na návštěvu za devadesátiletým stařečkem. Přijedou tam, chaloupka jako klícka, dědeček jako cibulička, vonělo tam kafe. Oni se hо ptají: „Dědečku, jak je to možné, že jste se dožil tak požehnaného věku?”
„To dělají ženské, že si jich nevšímám. Sám si vařím, sám si peru, já dělám všechno sám.”
Najednou si reportéři všimli, že v rohu chalupy stojí kosa. Ptají se: „Dědečku, vy ještě v tomto věku kosíte trávu?”
On povídá: „Ba ne, včera sem přišla taková potvora zubatá, tak jsem ji třikrát pomiloval a ona byla tak zblblá, že si tu zapomněla vercajk.”