Anekdoty a vtipy o svátcích a oslavách, Svátky a oslavy
Manželský pár dostal pozvání na maškarní večírek. Manželku rozbolela hlava a poslala manžela, ať jde sám. Ten, jako vzorný manžel nechtěl, ale žena hо přesvědčila, že nemá cenu, aby si večer kazil i on, ona si beztak vezme aspirin a zalehne. Nakonec se opravdu převlékl do kostýmu a odešel. Žena se asi hodinku prospala a zjistila, že už ji hlava nebolí. Protože ještě nebylo zvlášť pozdě, rozhodla se, že na večírek půjde. Manžel nevěděl, jaký převlek si žena nachystala, a ta si proto řekla, že je to vítaná příležitost zjistit, jak se manžel v její nepřítomnosti baví. Na tanečním parketu poněkud užasla - manžel dováděl, tančil hned s jednou ženskou maskou, hned s druhou, pusa tady, vášnivé objetí tuhle.
Manželka nechala svého tanečníka stát uprostřed sálu a protože vypadala sеxy, samozřejmě pro ni nebyl problém upoutat manželovu pozornost na sebe. Dovolila mu všechno, co chtěl - vždyť byla jeho poslušná manželka - a tak není divu, že jí po chvíli zašeptal do ouška jednoznačný návrh. Přijala, a na chvíli zmizeli v zaparkovaném autě a poměli se. Před půlnočním odmaskováním se vytratila domů, schovala masku a šup do postele čekat, jak se z toho bude nevěrník vykrucovat.
Když se manžel vrátil, ženuška seděla v posteli a četla si. Zeptala se hо, jak strávil večer.
„Jako vždycky. Bez tebe mě to tam nebavilo, tak jsem zalezl s kamarády do ústraní a hráli jsme celý večer poker. Kostým jsem půjčil jednomu známému a ten mi pak moc děkoval, že tak hezký večer už dlouho nezažil!”
Jedna cikánka měla devět dětí a když se jí narodilo desáté, rozhodla se, že si hо už nenechá, protože by hо nemohla uživit, nedostala by na něj přídavky atd. Ale co s ním? Najednou si vzpoměla, že její sousedka nemůže mít děti, tak že jí hо dá. Přišla za sousedkou, paní Novákovou, a řekla jí: „Paní Nováková, vy jste taková milá paní, nechtěla byste moje děcko? Já jich mám už hodně, vy nemáte žádné a jistě by se u vás mělo dobře.”
Paní Nováková chvíli váhala, ale nakonec si dítě vzala. Bylo zrovna před Vánocemi, klid, pohoda. Uplynul rok a ve stejnou dobu, zase o Vánocích, přišla cikánka za paní Novákovou s dalším děckem a znovu říká, jak je ten její divoký a že se to zase stalo a ona, že si to děcko nemůže nechat.
Paní Nováková opět váhá, ale nakonec se rozhodne a dítě si vezme. Uplyne další rok, opět před Vánocemi, tatáž situace, další děcko. Cikánce už to je trapné jít za paní Novákovou, a tak pošle cikána, ať jí hо zkusí vnutit.
Cikán tedy zazvonil u Nováků s dítětem v náruči a začal starou písničku, jestli by... a když jsou ty Vánoce. Paní Nováková na chvíli odešla a pak odmítla: „Pane Baláž, děkujeme, ale my jsme se s manželem dohodli, že letos budeme mít kapra!”