Zbláznil se herec. Projevovalo se to zuřivostí a naprostou nesnášenlivostí. Kolegové povolali lékaře, který se domníval, že když mu dají nastudovat nějakou velkou roli, mohlo by hо to uklidnit. Dali mu tedy nastudovat Othella. Zdánlivě bylo všechno v pořádku, ale pouze do té doby, než roli nastudoval. Pak choroba vypukla znovu. Když takto nastudoval, co se dalo a zlepšení nenastalo, obrátili se kolegové opět na lékaře. Ten děl: „Podívejte se, je to sice herec, ale je to blázen, tak mu dejte nastudovat třeba telefonní seznam, vždyť je to jedno.”
Dali tedy na radu učeného muže. A byl klid. Týden, dva týdny, měsíc... Po měsíci se jeden z kolegů osmělil: „Tak co, mistře, jak se vám líbí ta nová hra?”
„Ke hře samotné jsem se zatím nedostal, ale podle osob to musí být něco kolosálního!”