Kněz prodává koně, a protože chce ve všem zůstat věrný církvi, naučil koně, aby se na povel: „Díky Bohu”, rozešel nebo zrychlil a na povel: „Amen”, zastavil. Muž, který má o koně zájem, by se na něm chtěl projet, a tak zavelí: „Díky Bohu”, pak znovu a ještě jednou, až kůň běží plným tryskem. Vtom před sebou vidí propast, ale najednou si nemůže vzpomenout, jak koně zastavit. Zkouší různé povely, avšak všechno je marné. Těsně před propastí vykřikne: „A je se mnou amen!”
Kůň jako zázrakem zastaví, a muž si uleví: „Díky Bohu...”
Po dlouhé době strávené v nebi se Ježíš rozhodne navštívit zemi. Řekne si, že by měl nejdříve navštívit papeže, a tak se zjeví ve Vatikánu před ním a povídá: „Tak, jsem tady...”
Papež hо jako otrhance nepozná a vypoklonkuje hо: „Nu synu, Bůh ti žehnej!”
Tak se Kristus vydá za obyčejným vesnickým farářem. Farář na jeho pozdrav „Tak, jsem tady...” odpoví „A co má jako bejt? Tady není žádný dobročinný podnik! Koukej mazat, než zavolám policii!”
„Bože,” pomyslí si Spasitel, „to budu muset do své rodné země...”
Na předměstí Jeruzaléma narazí na hloubajícího rabína. Stoupne si před něj a zkusí znovu svůj osvědčený monolog: „Tak, jsem tady...”
Rabi přemýšlí, chvíli hо pozoruje a nakonec otočí hlavu do dveří kibucu a houkne: „Přines kladivo a hřebíky, Mojse. Už je tady zase!”