Paní učitelka ve druhé třídě na základní škole povídá: „Děti, kdo z vás mi řekne, co hezkého dělal včera po škole?”
Přihlásí se Pepíček: „Včera jsem si hrál s Aničkou na písečku.”
„Výborně, Pepíčku,” chválí hо kantorka. „Jestli napíšeš na tabuli správně slovo PÍSEK, tak ode mě dostaneš koláček a můžeš hо hned sníst.”
Pepíček uspěl a už dlabe koláček. Přihlásí se Anička: „Včera jsem si hrála s Pepíčkem na písečku.”
Učitelka na to: „No krása, Aničko. Jestli napíšeš správně na tabuli slovo HRA, i ty dostaneš koláček.”
Anička napsala a dostala koláček. Ze zadní lavice se najednou přihlásí cikán Dežo a spustí: „Včera jsem si chtěl hrát s Pepíčkem a Aničkou na písečku, ale nepustili mě a házeli po mě kameny.”
„No to je smutné, Dežko,” uzná učitelka. „Ale ty máš taky šanci získat koláček, pokud správně napíšeš na tabuli větu TO JE DO NEBE VOLAJÍCÍ RASOVÁ DISKRIMINACE!”
Matfyzák přijde na přednášku asi o půl hodiny později a když vstoupí do třídy, profesor se hо zeptá, proč jde tak pozdě. Student na to: „Pane profesore, já se vám omlouvám, ale co se nestalo. Vstanu pozdě, a tak abych stihnul vaši přednášku, osedlám koně a jedu do školy na koni, když mi náhle na náměstí Republiky chcípnul.”
Profesorovi se to nechce věřit, ale nechá hо sednout. Za půl hodiny přijde jiný student s úplně stejnou výmluvou. Profesor už má zlost a když pět minut před koncem přednášky přijde další student, profesor se hо jedovatě zeptá: „Tak co, pane kolego? Taky vám na náměstí Republiky chcípnul kůň, když jste na něm jel do školy?!”
Student rozhodí rukama: „Ale vůbec ne. Jel jsem do školy osmičkou, ale na náměstí Republiky musela tramvaj zastavit, protože tam leželi dva chcíplí koně!”