Paní učitelka řekne dětem, aby si na zítra donesly svá zvířátka a ukázaly, co je naučily. Druhého dne vyvolá Aničku a ta má pejska. Řekne: „Popros.”
A pejsek: „Haf! Haf!”
Paní učitelka na to: „No dobře, Aničko. Další půjde Honzíček.”
Ten má papouška a řekne: „Ahoj.”
A papoušek: „Ahoj.”
Paní učitelka na to: „No, ještě lepší. A teď Pepíček.”
Ten má hada. Vezme hо, roztočí a práskne s ním o lavici. A had: „Sss!”
„No, co to je!” zlobí se učitelka.
Pepíček škemrá: „Ještě jednou, paní učitelko!”
Vezme hada, roztočí hо, práskne s ním o lavici a had: „Sss!”
„Co děláš, Pepíčku?!” rozčílí se učitelka. „Nech toho!”
A Pepíček zase prosí: „Ještě naposledy, paní učitelko!”
Vezme hada, roztočí, práskne s ním o lavici a had: „Ssskákal pes!”
Učitelé nedělní školy požádali svého pastora, aby povídal dětem o manželství. Připravil si tedy pečlivě své vyučování, vstoupil do třídy a začal otázkou: „Hoši a děvčata, přišel jsem k vám dnes ráno, abych si s vámi povídal o manželství. Ale než začnu, může mi někdo z vás říci, co o manželství řekl Ježíš?”
Po chvilce mlčení se přihlásil Pepíček. Když hо pastor vyvolal, hrdě odpověděl: „Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.”