Do výčepu vejde muž a polohlasně počítá: „Padesát tři, padesát čtyři, padesát pět, padesát šest.” Potom se obrátí k hostinskému: „Jedno malé, světlé, prosím.” A pokračuje: „Padesát devět, šedesát.” Naráz hо vypil a povídá: „Šedesát čtyři. Co platím, prosím.”
Hostinský: „Třicet korun. A prosím, vás, co to počítáte?”
„Sedmdesát jedna, sedmdesát dva. Víte, hraju naproti v divadle na trombón a teď mám 126 taktů pauzu. Osmdesát dva, osmdesát tři, osmdesát čtyři. Na shledanou.”