Anekdoty a vtipy o doktorech a pacientech
Chlap si dá udělat vyšetření na AIDS. Přijde k doktorovi pro výsledek a ten mu říká: „Bohužel, váš test je pozitivní. Ale znám jeden lék, který vám pomůže. Vezmete pět litrů mléka, necháte sedm dní stát, pak do toho klepnete pět pukavců a zase necháte sedm dní stát, pak do toho dáte pět kilo zelí a sedm dní to necháte stát, a tohle budete jíst čtrnáct dnů a nic jiného.”
Chlap, že je to strašné, ale že to teda zkusí a odejde. Sestřička pak povídá: „Pane doktore, můžete mi říct, proč jste hо tak napínal, když to bylo negativní?”
„V papírech má, že je homosexuál. Tak ať ví, na co tu prdel má!”
Dva astmatici jdou do bordelu, který je v desátém patře. Ve třetím patře se ptá první: „Hhhh, hhh, myslíš, že nám dají?”
„Hhhh, hhhh, co by nedaly!”
Jdou dál a v šestém patře: „Hhhh, hhh, hhhh, hhhhh, myslíš, že nám dají?”
„Hhhh, hhh, hhhhhh, co by nedaly!”
Když jsou v devátém patře, zase se jeden ptá: „Hhhh, hhh, hhh, hhhh, hhh, myslíš, že nám dají?”
„Hhhhh, hhhhh, no, hhhh, hhh, ještě to by mi tak scházelo!”
Pět doktorů spolu bylo střílet kachny - praktický lékař, pediatr, psychiatr, chirurg a patolog. Po chvíli přelétl nаd jejich hlavami pták. Praktický lékař zvedl pušku a pak povídá: „Nejsem si jistý, jestli je to kachna. Musím to s někým prokonzultovat.”
Pták mezitím uletěl. Za chvíli se objevil další a pediatr povídá: „No, nejsem si jistý, jestli je to kachna, a pak, možná má mladé. Musím to výhledově promyslet.”
Opeřenec zmizel. Když se objevil další pták, psychiatr na něj míří a povídá: „Já vím, že je to kachna. Ale ví to ona, že je kachna? Jaká je její vlastní identita?”
Než vyřešil tohle dilema, pták zmizel. Když se objevil čtvrtý, chirurg hned zamířil, ptáka sestřelil, otočil se k patologovi a povídá: „Pane kolego, běžte se, prosím, podívat, jestli to byla kachna.”
Z operačního sálu vyjde unavený doktor, na lavičce hо čeká zkroušený mladý muž.
„Pane, vaši ženu se nám podařilo stabilizovat. Bohužel, upadla do kómatu a v takových případech je prognóza i na několik desítek roků. Manželce budete muset třikrát denně podávat umělou výživu hadičkou, vždy po pár hodinách ji musíte otočit, aby nedocházelo k proleženinám, měnit jí savé vložky na malou potřebu, umývat ji po velké a při tom k ní něžně a laskavě mluvit, protože je celkem možné, že bude všechno vnímat a slyšet. Po dvaceti letech se může stát, že se na chvilku probere, otevře oči, pozná vás, usměje se a znovu upadne do kómatu na dalších dvacet let.”
Doktor chvíli pozoruje mladého muže, jak postupně bledne, zelená a jinak mění barvy. Potom hо kamarádsky poplácá po zádech a říká: „Nebojte se! To byl jen žert. Nepřežila to...”