Žena na smrtelné posteli, manžel klečí u lůžka a drží ji za ruku a tiše pláče. Ženiny bledé rty se pohnou: „Drahý, musím...”
„Drahá, nic neříkej.”
„Drahý, musím ti něco říct. Musím se přiznat.”
„Drahá, nic neříkej. Není se k čemu přiznávat. Všechno je v pořádku.”
„Ne, není. Musím zemřít s klidem v duši. Musím se přiznat, drahý, byla jsem ti nevěrná.”
Manžel ji pohladil. „Drahá, netrap se tím. Vím o tom všechno. Proč myslíš, že bych tě jinak otrávil?”
Pan Novák si přivedl domů milenku, protože manželka odjela na školení. Ale co čert nechtěl, zrovna když byli v nejlepším, ozval se zvonek.
„Koho sem čerti nesou,” zahlaholil pan Novák. „Počkej, jdu se podívat.”
„Teď nemůžeš přestat,” kvičela mladá vzrušená žena. „Mě by pak strašně bolela hlava.”
„Dobře,” zamumlal hostitel a pokračoval hlava nehlava.
Další a další zvonění hо ovšem tak znervóznilo, že byl nucen přestat. Došmátral se ke dveřím, nahlédl do kukátka a zděsil se. Běžel zpátky do obýváku a vzrušeně šeptal: „Vrátila se stará. Řeknu, že jsem spal. Ty se rychle oblékni a vyskočíš z okna.”
„Já už jsem skoro oblečená,” odvětí pohotová dívka, „ale z okna vyskočit nemůžu.”
Nevěrník naléhá: „Musíš!”
„Ale miláčku,” kňourá milenka. „Vždyť je to třinácté patro!”
Muž ji popohání: „Skákej a nebuď pověrčivá!”
Chlápek se svěřuje lékaři: „Manželka si pořád stěžuje, že jsem v posteli brzo hotový, kupoval jsem různé drahé prášky a ono pořád nic.”
„Tak to zkuste řešit za pomoci jídla - tady máte jídelní lístek, přečtěte mi hо.”
„Dršťková polévka, polévka s kapáním, guláš, vepřo knedlo zelo, svíčková...”
„No vidíte, naučte se hо nazpaměť a pak si to při souloži přeříkávejte, dokud nedojdete k vrchnímu kuchaři. Takhle budete myslet na něco jiného a vydržíte mnohem déle!”
Muž běží domů, přemluví manželku, že tentokrát to bude super a začne: „Dršťková polévka, polévka s kapáním, gulááááááááááááš... Pane vrchní, platím!”