Chlapík jde po Las Vegas a najednou si všimne nádherný prostitutky. Dá se s ní do řeči a nakonec se zeptá: „Za kolik?”
„Začíná to na 500 dolarech za ruční práci.”
„500 dolarů! Za ruční práci! Kristepane! Žádná ruční práce za takový prachy nestojí!”
„Vidíš támhletu restauraci Denny´s na rohu?”
„Jo.”
„A tu další restauraci Denny´s o blok dál?”
„Jo.”
„A kus za ní tu třetí restauraci Denny´s?”
„Jo.”
„No,” povídá prostitutka s úsměvem, „ty patří mně. A já je vlastním, protože dělám ruční práci, která stojí za každej z těch 500 dolarů.”
Chlapík na to: „No co... Žiju jenom jednou. Tak to zkusím.”
Zajdou do motelu kousek dál. O chvilku později sedí chlapík na posteli a uvědomuje si, že právě zažil nejlepší ruční práci svýho života, která opravdu stála za každej cent z těch 500 dolarů. Je z toho tak překvapenej, že povídá: „Počítám, že pusou by to bylo za 1000 dolarů?”
A prostitutka na to: „1500.”
„To bych za orál v životě nedal!”
„Pojď sem k tomu oknu, chlapáku. Vidíš támhleto kasino přes ulici? To kasino je taky moje. A je moje, protože dělám orál, kterej stojí za každej z těch 1500 dolarů.”
Chlapík, ještě celej vyjevenej z tý předchozí ruční práce, se rozhodne, že nový auto může ještě rok počkat a povídá: „Tak jdem na to.”
O deset minut pozdějc sedí na posteli, ještě ohromenější než předtím. Zdráhá se tomu uvěřit, ale cítí, že opravdu dostal, za co si zaplatil. Rozhodne se, že trochu pustí žilou svýmu důchodovýmu spoření za jeden úžasnej a nezapomenutelnej zážitek. Zeptá se: „Kolik by to stálo na tvrdo?”
Prostitutka povídá: „Pojď sem k tomu oknu, chci ti něco ukázat. Vidíš, jak se před náma rozkládá celý město Las Vegas? Všechny ty zářící světla, herny a paláce?”
„Sakra!” povídá chlapík v úžasu. „Ty vlastníš celý tohle město?”
„Ne,” povídá prostitutka, „ale určitě by mi patřilo, kdybych měl kundičku!”

V obrovském hypermarketu přijali nového prodavače. Šéf jej vezme na den na zkušební dobu, aby viděl, jak se osvědčí. Po zavírací hodině si jej zavolá do kanceláře. "Tak kolik jste dnes udělal obchodů?"
"Jeden, šéfe."
"Cože? Jeden? Naši prodavači udělají průměrně šedesát až sedmdesát obchodů denně! Co jste celý den děla? A kolik jste vlastně utržil?"
"Sto osmdesát tisíc dolarů" Šéfovi došla řeč. "S... To osmdesát tisíc? Proboha, co jste prodal?"
"No, první jsem prodal malý háček na ryby..."
"Háček na ryby? Za sto osmdesát tisíc?"
"... Pak jsem zákazníka přesvědčil, že by si mohl vzít ještě střední a velký háček. Pak jsem hо přesvědčil, že by si měl vzít i nějaký vlasec, prodal jsem mu tři pruty - malý, střední a veliký. Dal jsem se s ním do řeči, zeptal jsem se, kde bude rybařit. Povídal, že na mysu dvacet mil na sever. Tak jsem mu prodal ještě pořádnou větrovku, nepromokavé kalhoty a gumáky, protože tam dost fouká. Přesvědčil jsem hо, že na pobřeží neberou, tak jsme šli vybrat motorový člun. Pak jsem se hо zeptal, co má za auto, vylezlo z něj, že dost malé, člun by s ním nemohl odvézt. Tak jsem mu prodal ještě přívěs a auto."
"No to je úžasné. A tohle všechno jste prodal člověku, který si přišel koupit jediný háček na ryby!?"
"Ne. On původně přišel koupit vložky pro svoji ženu. Tak jsem mu navrhl, že když si teda o víkendu neužije, že by si mohl zajít aspoň na ryby."