Vtipy o autech a řidičích
Autohavárie. Dva přátelé stoupají k nebi a svatý Petr se ptá toho prvního: „Tak co, jak jsi byl věrný své ženě?”
„No já jsem byl ohromně věrný, ani jednou jsem Marušce nezahnul, ani pomyšlení.”
„Ano, mám to tady,” odpoví Petr. „Dostaneš vilu u moře a mercedes.”
„A co ty?” otočí se na druhého.
Ten vidí, že hо asi neobelže, a tak trochu s rozpaky přizná: „No to víš, svatý Petře, snažil jsem se, ale vždycky to taky nebylo možné...”
„Nebylo to ale nejhorší,” říká Petr. „Dostaneš škodovku a haciendu na pláži.”
A tak si tam ti dva žili, jezdili po nebeských silnicích, až se zase jednou skoro srazili. Vyběhli z auta a hele...
„Nazdar kamaráde, jak se máš?”
„No já se mám dobře, škodovka není tak špatné auto a ta hacienda. No ale koukám, ty z toho mercedesu nejsi až tak nadšený.”
„Ale jsem, jsem, ale včera jsem potkal svou ženu.”
„To je ale báječné, že se dostala taky do nebe, a jak se má?”
„Ale, jela na kole.”
Ukrajinský celník slaví narozeniny a jeho kolegové se radí, co by mu mohli dát. Jeden navrhne: „Hele, co kdybychom mu koupili mercedes?”
„Neblbni, mercedesa už má!”
„Hele, a co vilku? To by měl radost, ne?”
„Ale, prosím tě, vilku už taky má!”
„Hele, kluci, a co kdybychom mu věnovali navíc jednu noční službu?”
„Neblbni, to už je moc!”
Povídají si dva hlemýždi: „Člověče, jak ty to děláš, že tak dlouho žiješ? Bydlíš hned u silnice a ještě tě nic nepřejelo. Mého otce přejelo auto, když mu byly tři měsíce a pět dní.”
„No, na to musíš chytře,” povídá druhý. „Vždycky musíš nechat přejet jedno auto, pak utíkat co nejpřesněj doprostřed pruhu, v noci se musíš řídit podle světel, no a až přejede, tak pokračuj!”
„Já si to pořád nedokážu představit v praxi, zítra mi to ukážeš,” odpoví první.
Druhý den večer vidí hlemýžď z dálky dvě světla, napochoduje doprostřed, auto se blíží, a křup! Hlemýžď se z posledních sil zvedne a povídá: „Á velorex, to už jsem dlouho neviděl.”