Vtipy o autech a řidičích
Chlápek šel takhle po chodníku a kouká, že před ním sedí Pepíček v požárnické helmě na červeném vozítku, které pomalu táhne německý ovčák. Když došel blíž, všiml si, že je vozítko provazem přivázáno tomu psovi za kulky, což vysvětlovalo, proč pes táhne tak pomalu.
Chlápek povídá: „Chlapče, to je hezké požární auto, ale určitě by jelo rychleji, kdybys tomu psovi přivázal ten provaz kolem krku.”
„Jasně, pane, ale to bych zase neměl sirénu!”
Při někdejší návštěvě USA měl papež zpoždění a vypadalo to, že na jednu z mnoha plánovaných akcí přijede pozdě. Když však popohnal řidiče své limuzíny, aby jel rychleji, řidič mu odpověděl, že má přísný rozkaz nejezdit s ním rychle. Papež se nechtěl opozdit, a tak znovu naléhal na řidiče, ale ten se bál hо poslechnout. Nakonec papež donutil řidiče sednout si na zadní sedadlo a Jeho Svatost usedla za volant. Za pět minut hо zastavil policista pro rychlou jízdu. Když poznal muže za volantem, šel za svým velitelem.
Policista: „Seržante, mám problém. Chytil jsem někoho při překročení rychlosti, ale je to mimořádně velké zvíře. Mám mu dát přesto pokutu?”
Seržant: „Samozřejmě! Nezáleží na tom, kdo je to. Mimochodem, jak moc velké zvíře to je? Jako náš guvernér?”
Policista: „Mnohem významnější!”
Seržant (s úšklebkem): „Je snad stejně důležitý jako prezident?”
Policista: „Ještě důležitější.”
Seržant: „Kdo to teda, proboha, je?”
Policista: „No, pane, přesně to nevím. Ale šoféra mu dělá papež!”
To takhle stopuje chlápek o půlnoci na krajnici. Je bouřka, déšť a k tomu půlnoc, takže se auta nějak moc nehrnou. Najednou vidí v dálce světla auta, jak se pomaloučku strašidelně blíží k němu. Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, že jo, takže když u něj zastaví, tak si naskočí. Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se lekne a než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku strašidelně do pohybu.
Chlápek je už hysterickej, takže otevře dveře a za jízdy vyskočí a peláší jak Horymír k Neumětelům. Pořád se ohlíží, bojí se, že auto zrychlí a přejede hо nebo něco podobnýho, tudíž se zastaví až v nejbližší vesnici. Tam najde hospodu, kupodivu ještě otevřenou, zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku ještě v šoku vypráví. Všichni jsou z toho odvařený a litujou hо a obdivujou.
Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlápkové, poručej si grog a rozhlídnou se kolem. Když uviděj našeho maníka, podívaj se na sebe a jeden povídá druhýmu: „Hele vole, to je ten debil, co naskočil do našeho fára, když jsme hо v dešti tlačili!”
Jednoho dne přijde muž do hospody a mumlá: „Zasraní řidiči vozů Audi.” a pokaždé po tom plivne na podlahu. Posadí se ke stolu, přijde číšník a ten muž říká: „Zasraní řidiči vozů Audi.” Pliv, pliv. „Řízek a pivo, prosím... Zasraní řidiči vozů audi.” Pliv, pliv.
Muž čeká na jídlo a opět mumlá: „Zasraní řidiči vozů Audi.” Pliv, pliv.
Ostatní hosty to pomalu nervuje a hostinský tedy jde k tomu muži a požádá hо, aby toho nechal. Ten muž na to: „Zasraní řidiči vozů Audi.” Pliv, pliv.
Hospodský se hо ptá, proč.
„Dobře, tak poslouchejte... Zasraní řidiči vozů Audi.” Pliv, pliv. „Jedu dnes ráno se svým 40tunovým náklaďákem, dostal jsem smyk a uvíznul v příkopu. Neměl jsem absolutně žádnou šanci se odtud dostat... Zasraní řidiči vozů Audi.” Pliv, pliv. „A v tom momentu přijede na místo nehody takový zasraný řidič vozu Audi a ptá se mě, jestli mě s tou jeho audinou má z toho příkopu vytáhnout. A já mu na to řekl: Když se ti to povede, tak ti hо vykouřím!”