Vtipy o autech a řidičích
Přisedne si pankáč v autobusu k jeptišce, která se mu líbí, a dělá jí návrhy. Ona však hned na příští zastávce vystoupí. K smutnému pankáčovi přijde řidič autobusu a povídá: „Jestli chceš, tak já ti povím, jak na ni. V támhletom kostele je vždycky v neděli po mši sama, takže když se přestrojíš za Ježíše, můžeš ji odměnit za její věrné služby.”
Pankáč se podle toho zařídil. V inkriminovanou dobu byl v kostele, kde byla osamocená jeptiška a převlečen za Ježíše jí povídá, že ji odmění a jak se jí to bude líbit. Ona na to, že jako jeptiška musí zůstat pannou, a tudíž přichází v úvahu jen anální sеx. To Ježíš musí uznat.
Po akcičce si pankáč strhne masku a zařve: „Ha há, to jsem tě dostal. Já nejsem žádný Ježíš, ale ten pankáč z autobusu!”
Nato si strhne masku jeptiška a zvolá: „Ha há, já nejsem žádná jeptiška, ale řidič autobusu!”
Ženská měla v posteli milence, když vtom slyší, jak na příjezdové cestě chrastí štěrk pod koly manželova automobilu. Nezpanikařila a rychle vymyslela řešení - postavila chlapa do kouta, řekla mu, aby se ani nehnul, namazala hо dětským olejem a posypala alabastrovým práškem. Když se manžel podivoval, co to je, povídá mu: „Drahý, to je socha. Stejnou si koupili Pelcovi naproti přes ulici a mně se tak líbíla, že jsem si řekla, že si ji koupíme taky.”
Tím debata skončila a o soše už nepadlo jediné slovo, ani když šli večer spát. Ale chvilku po tom, co manželka usnula, se chlápek zvednul, odešel do kuchyně a vrátil se se sendvičem a sklenicí mléka. Pak se otočil k soše a říká: „Tu máte, vemte si. Já tuhle stál u Pelců tři dny v pozoru jako idiот a nedali mi ani sklenici vody!”