Ženská měla v posteli milence, když vtom slyší, jak na příjezdové cestě chrastí štěrk pod koly manželova automobilu. Nezpanikařila a rychle vymyslela řešení - postavila chlapa do kouta, řekla mu, aby se ani nehnul, namazala hо dětským olejem a posypala alabastrovým práškem. Když se manžel podivoval, co to je, povídá mu: „Drahý, to je socha. Stejnou si koupili Pelcovi naproti přes ulici a mně se tak líbíla, že jsem si řekla, že si ji koupíme taky.”
Tím debata skončila a o soše už nepadlo jediné slovo, ani když šli večer spát. Ale chvilku po tom, co manželka usnula, se chlápek zvednul, odešel do kuchyně a vrátil se se sendvičem a sklenicí mléka. Pak se otočil k soše a říká: „Tu máte, vemte si. Já tuhle stál u Pelců tři dny v pozoru jako idiот a nedali mi ani sklenici vody!”
Starý Arab žije již přes 40 let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory a zeleninu, ale je zde sám a cítí se již starý a slabý.
Jeho syn studuje v Paříži a otec se rozhodne napsat mu e-mail:
Milý Ahmede,
Jsem moc smutný, že nemůžu na své zahradě pěstovat brambory.
Vím, že kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt.
Mám tě rád.
Tvůj otec
Obratem obdrží odpověď:
Milý otče,
Prosím tě, nedělej v žádném případě na zahradě nic!!!
Schoval jsem tam "tu věc". Taky tě mám rád.
Ahmed
Jen pár hodin na to obklíčí dům starého muže americká armáda, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý centimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují.
Týž den dostal starý muž ještě jeden e-mail od syna:
Milý otče,
Jistě je nyní zahrada kompletně zrytá a můžeš zasázet své brambory.
Víc pro tebe na tu dálku nemůžu udělat.
Mám tě rád.
Ahmed
Přijde opilý muž domů a povídá své ženě: „To bys nevěřila, kde jsem byl. Byl jsem ve Zlatým baru.”
„Zlatým baru?” ptá se manželka.
„Jo, je tam všechno zlatý. Jsou tam zlatý dveře, lustr, podlaha a dokonce i mušle.”
Manželka tomu nevěří, a tak se ráno podívá do Zlatých stránek a hledá pod písmenem Z bary. Najde Zlatý bar a zavolá na jeho číslo. Ptá se: „Dobrý den, je tam Zlatý bar?”
„Ano, tady je Zlatý bar, co si přejete?”
„Je pravda, že máte zlaté dveře?”
„Ano, máme zlaté dveře.”
„A máte taky zlatý lustr?”
„Samozřejmě, máme i zlatý lustr.”
„Máte i zlatou podlahu?”
„Ano, máme zlatou podlahu.”
„A zlaté mušle máte?”
Ve sluchátku je najednou ticho a po chvíli se ozve: „Karle, mám tady stopu na toho chlapa, co se ti včera vyčůral do saxofonu.”