Kohn koupí mluvícího papouška, který se umí modlit hebrejsky. Rozhlásí to po městě, uzavřou se sázky a sjedná termín, kdy papouška předvede. Kohn papouška přinese, schválně přijde pozdě, aby syn ještě stihl vsadit víc, ale papoušek mlčí.
Kohn, strašně naštvanej, přijde o spoustu peněz. Odnese papouška zpátky a chystá si pušku, že hо zabije, když najednou papoušek promluví: „Počkej do příštího tejdne, uvidíš ten kurz!”
Žena přijde ke knězi a říká mu: „Otče, mám problém. Doma mám dva papoušky, samičky, a ty pořád opakují jednu a tutéž větu.”
„Jakou větu?” táže se kněz.
„No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?”
„To je ale obscénní!” vykřikne kněz. Pak se ale zamyslí a povídá: „Možná, že bych věděl o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám také dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Francisovi a Bobovi a ti ty vaše dvě nezbednice naučí zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu... frázi.”
„Děkuji vám, otče,” šťastně odpoví žena. „Tohle by skutečně mohlo pomoci.”
Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do domu, skutečně uvidí dva papoušky v kleci, jak drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě sprosťačky. Po několika minutách se z klece unisono ozve: „Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?”
Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden papoušek šokovaně podívá na druhého a povídá: „Odlož růženec, Franku. Naše modlitby byly vyslyšeny!”
Paní učitelka řekne dětem, aby si na zítra donesly svá zvířátka a ukázaly, co je naučily. Druhého dne vyvolá Aničku a ta má pejska. Řekne: „Popros.”
A pejsek: „Haf! Haf!”
Paní učitelka na to: „No dobře, Aničko. Další půjde Honzíček.”
Ten má papouška a řekne: „Ahoj.”
A papoušek: „Ahoj.”
Paní učitelka na to: „No, ještě lepší. A teď Pepíček.”
Ten má hada. Vezme hо, roztočí a práskne s ním o lavici. A had: „Sss!”
„No, co to je!” zlobí se učitelka.
Pepíček škemrá: „Ještě jednou, paní učitelko!”
Vezme hada, roztočí hо, práskne s ním o lavici a had: „Sss!”
„Co děláš, Pepíčku?!” rozčílí se učitelka. „Nech toho!”
A Pepíček zase prosí: „Ještě naposledy, paní učitelko!”
Vezme hada, roztočí, práskne s ním o lavici a had: „Ssskákal pes!”
U baru sedí maník, je velmi smutný. Po levici má krásnou dlouhovlasou blondýnu s dokonalou postavou, vpravo sedí výstavní tmavovláska a obě k němu evidentně patři. Na rameni toho maníka sedí velký Papoušek. Borec vždycky objedná panáka, Papoušek hо chytne do papřátku, kopne hо do sebe, a tak pořád do kola, a nic to s ním pedělá. A maník nešťastně sedí a kouká do blba. Barman to po několika hodinách nevydrží a říká mu:,,Nezlobte se pane, že se vás ptám, ale co vy jste zač? Máte dvě tak nadherné ženy, každou jinou, a vůbec vás to netěší, a pak ten váš Papoušek, jak pořád pije jednoho panáka za druhým... promiňte, ale to jsem jeste neviděl..." A borec odpoví: ,,Aaale, chytil jsem zlatou rybu a hodil ji zpátky do řeky. Mohl jsem mít tři přání, a tak jsem řekl, že chci krásnou blondýnu, která do mne bude zamilovaná, pak krásnou brunetku, která do mne bude taky zamilovaná....... no a pak jsem chtěl mít ptáka, kterej hodne vydrží."