Jedenáct lidí viselo na laně pod helikoptérou, deset mužů a jedna žena. Protože lano nebylo dost silné, aby udrželo všechny, dohodli se, že někdo se musí pustit, jinak se zřítí všichni i s helikoptérou. Nemohli se rozhodnout, kdo to bude, až se konečně ta žena rozhodla pronést dojemnou řeč. Řekla, že se pustí dobrovolně, protože ženy jsou zvyklé všeho se vzdát pro své děti a svého muže, všechno mužům dát a nic za to nepožadovat. Když se svým proslovem skončila, všichni muži začali nadšeně tleskat...
Jdou dva polští havíři cestou z práce, kdy si zkracují tuto cestu k zastávce kolem rybníků. V tom Jaczek říká Januszovi: „Janusz, ja myšle, že džvigně v jednej renke 50 kilo!”
Na to Janusz odpoví: „Jak ty 50, ja 100 kilo.”
To Jaczka dožere a říká: „No Janusz, já myšle, že v jednej renke džvigně 150 kg!”
Na to Janusz zase suše odpoví: „Jak ty 150, tak ja 200 kilo.”
Jaczek se na Janusze naštvaně podívá, aby zase kontroval, ale nedává při tom pozor na cestu a spadne do rybníka, odkud volá: „Janusz ja tone! Janusz já tone! Pomošč, Janusz, ja tone!”
A Janusz na to opět suše: „Jak ty tone, ja dvě...”