Anekdoty a vtipy o práci a povoláních, Vtipy o práci a povoláních
Baví se spolu tři frekventanti policejní akademie, jak dopadli u zkoušek.
'Píšťalka za jedna, pendrek za jedna, čeština za pět. Dali mi vyskloňovat slovo 'Paříž'.
'A co jsi napsal?'
'Paříš, pařím, paříme...'
'A co ty?' obrací se na druhého.
... 'Špatně - píšťalka za jedna, pendrek za jedna, čeština za pět. Měl jsem skloňovat slovo 'zeměkoule', a tak jsem napsal - 'ze mě koule, z tebe koule, z něho koule.'
Třetí policajt se jen usmívá:
'Tak to já dopadl výborně - píšťalka i pendrek na výbornou a rovněž čeština za jedna. Já vyfasoval slovo 'město.'
'A co jsi napsal?'
'Mně sto, tobě sto, náčelníkovi pětikilo.......!!!!!'´
Učitel sa pýtá dětí v triedě: ,,Co chceš byť, až vyrastieš?"
- Johnny?
,,Chcem byť miliardar, budem clenom najdrahsich klubov, budem mat najkrajsiu k*rvu, dam jej Ferrari, milion dolarov, byt v Copacabane, sidlo v Parizi, Zlatu Visa kartu, a milovat sa s ňou budem trikrat denně."
Učitel, nevěděl, co robit ale napokon pokračuje v lekci:
- A ty, Maria?
,,Chcem byť Johnnyho k*rva ..."
Přijde nový šéf do své kanceláře,kde přebírá místo po minulém řediteli. Přitom hо ten starý ředitel poučuje, co a jak, a přijdou na téma sekretářky…
Ten starý ředitel říká: „Až si budeš chtít šoustnout, musíš říct sekretářce,že chceš napsat dopis do Istanbulu…“
Nový ředitel se sice diví,ale poslechne hо a na druhý den říká sekretářce:„Evo,chtěl bych napsat dopis do Istanbulu !“
„Pane řediteli,zrovna nemůžu,mám červenou pásku ve stroji …“
Ředitel se diví, ale neříká nic.
Za týden přijde sekretářka:„Už jsem si vyměnila tu pásku,můžeme to napsat …“
„Není třeba,zvládl jsem to ručně…“
„Ooo, kdybych věděla,že to tak spěchá,vyřídili bychom to ústně…“
Potkají se dva kamarádi, jeden sedřený a druhý odpočatý. Udřený se ptá odpočatého: „Jak to děláš, brachu, že jsi tak svěží?”
„To máš jednoduchý. Zajdu k doktorovi, strčím si stovku do zadku a dostanu hned čtrnáct dní marodní.”
Zamyslí se udřený a spěchá k doktorovi. Neboť je šetrný, strčí si do zadku jen padesátku a už vidí, jak si čtrnáct dní odpočine, v nejhorším případě mu bude stačit týden. Doktor si hо prohlédne a na otázku udřeného „Jak dlouho musím marodit, pane doktore?” odpoví: „Není třeba, pane, zatím to máte jen zarudlý. Až vám to zezelená, tak přijďte.”