Vzala si takhle jedna skoro sedmdesátiletá vdova o pět let staršího pána. Asi po půl roce šla k doktorovi, protože se cítila nějak divně. Doktor ji prohlédl, udělal různá vyšetření a druhý den jí v ordinaci říká: „Paní Kovářová, mám tady zprávu z laboratoře. Možná vás to překvapí, ale budete maminka.”
„Pane doktor, nedělaj si legraci. Vždyť mně je skoro sedmdesát.”
„Já vím, paní, ještě ráno bych přísahal, že něco takového je nemožné, ale jste lékařský zázrak.”
„No teda, to je pěknej problém...” povzdechla si a vyrazila z ordinace.
V hale našla telefonní automat a volá domů manželovi. Ozve se jeho známý hlas: „Kovář, prosím.”
Manželka zařvala: „Ty mizero! Přivedl jsi mne do jiného stavu!”
Chvilku bylo ticho a pak se z druhé strany ozvalo: „Kdo volá, prosím?”
Televizní pracovníci se vypravili na návštěvu za devadesátiletým stařečkem. Přijedou tam, chaloupka jako klícka, dědeček jako cibulička, vonělo tam kafe. Oni se hо ptají: „Dědečku, jak je to možné, že jste se dožil tak požehnaného věku?”
„To dělají ženské, že si jich nevšímám. Sám si vařím, sám si peru, já dělám všechno sám.”
Najednou si reportéři všimli, že v rohu chalupy stojí kosa. Ptají se: „Dědečku, vy ještě v tomto věku kosíte trávu?”
On povídá: „Ba ne, včera sem přišla taková potvora zubatá, tak jsem ji třikrát pomiloval a ona byla tak zblblá, že si tu zapomněla vercajk.”