Farář se modlí ve vesnickém kostele: „Pane Bože, buď mi ve své vševědoucnosti nápomocen. Sedlák Bárta mě včera požádal, abych mu půjčil svůj povoz a koně. Ale já si říkám, pane Bože, ten sedlák není dobrý človek, co když mi tu půjčku zapře a naše chudá farnost přijde o povoz i koně. Na druhou stranu, když mu ten povoz nepůjčím, on zakáže svým pacholkům chodit do kostela a naše farnost přijde o ovečky. Tak mi poraď, pane Bože, co mám teď dělat?”
Po chvilce zamyšlení: „Už vím, pane Bože, nejlepší bude zvolit zlatou střední cestu! Já mu řeknu, ať mi políbí prdel!”
Umřel doktor Svoboda. Jde do nebe a tam stojí u perlové brány dlouhá fronta. Svoboda jde rovnou k bráně a říká svatému Petrovi: „Jsem doktor Svoboda, pusťte mne dovnitř.”
„Ano, ano, ale musíte jít na konec fronty.”
„Vy jste mi nerozuměl, prosím vás, já jsem doktor Svoboda!”
Svatý Petr se nedal obměkčit a poslal hо na konec fronty.
Posléze dorazil na konec fronty doktor Nováček. Vykonal stejnou anabázi jako doktor Svoboda. Vůbec mu nepomohlo, že je doktor Nováček a už mazal na konec fronty.
Najednou se objevil třetí chlápek v bílém plášti, se stetoskopem kolem krku, prošel kolem fronty, něco řekl svatému Petrovi a prošel dovnitř. To ovšem oba doktory naštvalo. Na konci řady začali nadávat: „No, tohleto snad není možný! Jak to, že my musíme čekat a tamten ne?”
Svatý Petr jim říká: „Toho si nevšímejte, to je Bůh a myslí si, že je doktor!”
Na diskotéce je móc pěkná holka a jeden kluk se rozhodne, že ji sbalí. Nenápadně k ní přitančí a snaží se ji ohromit svými tanečními kreacemi, ale holka na něho totálně sere. Najednou si navíc všimne, že ta holka někam odchází, pozoruje ji a zjistí, že šla na záchod. Čeká teda před záchodem a přemýšlí, co jí řekne, až vyjde ven, nějakou tu větu, kterou by jí sbalil a totálně okouzlil. Holka najednou vychází ze záchodu a on jí říká: „Čau, tak co, sralas?