Policajt jde na pochůzce městem a tu před hospodou vidí zaparkovanou krávu. Rozčílí se, co si to dneska lidi dovolujou a hned jde dovnitř a ptá se hostinského, čí je to zvíře venku. Hostinský ukáže výmluvným gestem do lokálu, kde jakýsi sedlák popíjí pivo. Policajt k němu dojde a ptá se: „To je vaše kráva?”
„Ano,” odvětí sedlák. „To je velmi cenná kráva, stojí 120 tisíc.”
Policajt užasne: „120 tisíc? Tomu nevěřím!”
„Tak se vsaďte o tisícovku, že ji do zítřka prodám nejmíň za tuhle cenu,” navrhl sedlák.
A vsadili se. Další den už policajt přichází v domluvenou dobu k hospodě a skutečně tu kráva nestojí. Říká si: „Zmizel a nechce uznat svou porážku.”
Jenomže v lokále už na něj sedlák mává.
„Tak co, prodal jste tu krávu za 120 tisíc?” ptá se policajt.
„Samozřejmě,” usmívá se úspěšný obchodník, „dokonce ještě lépe - vyměnil jsem ji za dva králíky, každého po sedmdesáti tisících!”
Blíží se Vánoce a na policejní stanici jsou na stáži policisté z Vietnamu. A protože je náčelník lidumil, navrhne, aby si ty tři rákosníky vzali chlapi domů. Našli se i tací.
Po Novém roce se velitel ptá těch tří, co je měli doma, jak to probíhalo.
První: „Dobrý, dobrý. Pořád něco žvatlal a vůbec jsme mu nerozuměli, ale jinak fajn.”
Druhý: „Dobrý, dobrý. Šikovnej kluk, opravil nám televizi i ledničku, pomohl s úklidem...”
Třetí: „Dobrý, dobrý, ale kapr je kapr!”