Vtip středně dlouhý, který je o tom, že některé věci nelze tolerovat.
Píše se 15. duben 1865, je tomu sotva týden, co generál Grant, opilý jako vždy, přijal Leeho kapitulaci, a občanská válka v USA tak skončila porážkou Konfederace.
Mladý desátník James E. Davis, který v řadách 10. louisianského pěšího pluku, známého též jako Leeho cizinecká legie, prošel peklem Dickettovy zteče v bitvě u Gettysburgu a jako zázrakem se dočkal konce války nezraněn, se vrací domů do svého milovaného New Orleansu, aby zde převzal truhlářské řemeslo po svém otci, a přemýšlí, jak se jim asi bude žít bez černých otroků. S hrdostí si prohlíží svou medaili za statečnost, kterou si vysloužil, když zachránil generála Lewise Armisteada před útočícím massachusettským kavaleristou, a umožnil tak chrabrému generálovi položit svůj život za věc Konfederace o pár týdnů později na High Water Mark Tu náhle do kupé přistoupí atraktivní dívka líbezné tváře a pevného těla, posadí se naproti Davisovi a zahledí se z okna. Davis přemýšlí, že by dívku oslovil, ale jakožto syn pravého jižanského gentlemana dbá na své vychování, vědom si toho, že poddůstojník konfederační armády se nebude zahazovat s nějakou seveřanskou děvkou, ač pěknou. Cesta ubíhá a o stanici dále si do kupé přisedne další veterán nejkrvavější války amerického kontinentu. Je jím mladý desátník v tmavomodré uniformě Unie, zřejmě příslušník 3. dobrovolnického newjerseyského pěšího regimentu, soudě dle toho, že na rozdíl od perkusní pušky značky Springfield či jiné měl s sebou značně starou křesadlovou pušku, která se během občanské války stala tak charakteristickou zbraní právě pro dobrovolnické regimenty z New Jersey. Davis se na něj podíval velice nevraživě, ale vědom si toho, že válka už skončila a podmínky kapitulace byly velice mírné, rozhodl se Yankeeho si nevšímat. Netrvalo však dlouho, a seveřan se počal slečně sedící u zaprášeného okna dvořit způsobem nepříliš vybíravým.
U dívky ovšem nepochodil – až do chvíle, kdy vytáhl z kapsy uniformy dva zlaté dolary, kterými hodlal dívce zaplatit za její služby. Tu už jižan své nervy neudržel na uzdě, vytáhl zpoza opasku perkusní revolver Colt Dragoon, který kdysi ukradl z brigádního skladu, natáhl kohout, v duchu se pomodlil, aby zbraň neselhala, a napálil seveřana přímo mezi oči. Šokovaná dívka, pocákaná yankeeským mozkem, se jej otázala, proč to učinil. A Davis odvětil: „Dobře, vyhráli válku. Fajn, osvobodili negry. Ale ceny kurva zvedat nebudou!“

Když jde žena spát .
Rodiče se dívali na televizi a matka řekla:
"Je už pozdě, jsem unavená, půjdu spát!"
Odešla do kuchyně udělat svačinu na zítřejší výlet dětem,
- Vytáhla maso z mrazáku na zítřejší večeři,
- Zkontrolovala, kolik müsli je v zásobníku,
- Připravila kávu do kávovaru na ráno,
- Uklidila ze stolu hru, kterou děti dohrály,
- Dala na místo telefonní seznam,
- Pověsila mokrý - ručník na sušák,
Zívla, protáhla se a odcházela do ložnice.
Cestou se zastavila u psacího stolu a napsala
Na lístek vzkaz pro učitele,
- Odpočítala nějaké peníze dětem na výlet a.
- Vytáhla učebnici schovanou pod křeslem,
Napsala na lístek seznam, co se má zítra nakoupit v potravinách.
Lísteček si položila vedle kabelky.
Pak se odlíčila pleťovým mlékem tři v jednom,
Natřela se výživným nočním krémem a krémem proti vráskám a vyčistila si zuby.
Otec zavolal:
"Myslel jsem si, že jsi šla do postele!?"
"Právě jdu!" odpověděla.
Nalila psovi do misky vodu, pustila kočku ven, zkontrolovala dveře, jestli
Jsou zamčené a jestli svítí venkovní světlo,
- Nahlédla do pokoje každého dítěte a.
- Pozhasínala jejich noční lampičky a televize,
- Poklidila jejich na zemi poházené oblečení,
- Špinavé ponožky dala do koše na prádlo,
- Promluvila s dětmi, které byly ještě vzhůru a políbila je na dobrou noc.
V ložnici si nastavila budík, nachystala si oblečení na zítřek,
Dopsala na lístek 6 nejdůležitějších věcí, které musí zítra zařídit.
Vzpomínala, jestli splnila vše, co měla na dnešek naplánované.
Ve stejné chvíli otec vypnul televizi a řekl, že jde spát a zalehl.
Něco zvláštního v tomhle příběhu?
Uvažuješ, proč ženy žijí déle?
Protože jsme naprogramovány na dlouhý proces!!!
Nemůžeme umřít dřív, protože máme ještě tolik práce...